60 C 35/2019-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 43.115 Kč s příslušenstvím, tak jak je dáno ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že žalovaný uzavřelo se žalobcem dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce zapůjčil žalovanému částku 45.651 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit dluh v 18 pravidelných měsíčních splátkách, splatných vždy k 14. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Pro případ porušení smluvních povinností byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné částky. Téhož dne žalovaný jako dlužník uzavřeli se žalobcem jako věřitelem dohodu o uznání dluhu a jeho zaplacení, na základě které žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše. Žalovaný uhradil pouze první splátku ve výši 2.536 Kč, v ostatních měsících neuhradil ničeho. Žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu dopisem dne [datum], kterým zároveň došlo k výpovědi smlouvy o zápůjčce. Žalovaný však na tento dopis nereagoval. Žalobci tak nezbývá nic jiného, než domáhat se svého nároku soudní cestou. Žalobce dále požadoval náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval žalobce a žalovaného, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalobce a žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalobce ani žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Listinou označenou jako„ Smlouva o zápůjčce“ ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce zapůjčil žalovanému částku 45.651 Kč s tím, že se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, pod ztrátou výhody splátek. V případě porušení smluvních povinností plynoucích z této smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 10 % z celkové dlužné částky. 5. Z listiny označené jako„ Uznání dluhu“ bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] uznal svůj dluh ve výši 45.651 Kč vůči žalobci co do důvodu a výše. 6. Z listiny onačené jako„ Výpověď smlouvy o zápůjčce, výzva k úhradě – předžalobní upomínka“ má soud za prokázané, že z důvodu neplnění splátkového kalendáře žalobce smlouvu o zápůjčce vypověděl a vyzval žalovaného k zaplacení dluhu a smluvní pokuty ve lhůtě 10 dnů. 7. Podací stvrzenkou z [datum] má soud za prokázané, že výpověď smlouvy a předžalobní upomínka byly žalovanému zaslány na doručovací adresu. 8. Po provedeném řízení dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalovaný si dne [datum] zapůjčil od žalobce částku 45.651 Kč s tím, že bude dluh splácet v 18 pravidelných měsíčních splátkách. Zároveň žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše. Protože žalovaný splátky řádně nesplácel (zaplatil pouze první splátku ve výši 2.536 Kč), žalobce zápůjčku vypověděl a vyzval žalovaného k úhradě zbylé části dluhu a smluvní pokuty. Žalovaný doposud na svůj dluh ničeho dalšího neplnil. 9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „občanský zákoník“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovaný si zapůjčil od žalobce částku 45.651 Kč a svůj dluh vůči žalobci uznal co do důvodu a výše. Žalovaný měl svůj dluh splácet v 18 pravidelných měsíčních splátkách. [příjmení] však jen první splátku ve výši 2.536 Kč. Žalobce proto zápůjčku vypověděl. Protože žalovaný nesplnil svoje povinnosti řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud žalobci rovněž přiznal nárok na smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátky prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13.626,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.156 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43.115 Kč sestávající z částky 2.860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.480 Kč ve výši 1.990,80 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.