10 C 314/2020-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 10.000 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj návrh odůvodnil tak, že dne [datum] uzavřel (pod [právnická osoba]) s žalovanou smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ve znění všech jejích příloh a dodatků, které jsou její nedílnou součástí, když součástí smlouvy jsou i Všeobecné smluvní podmínky a reklamační řád [právnická osoba], pro službu [anonymizováno] TV (dále jen„ smlouva“). Žalovaná plnou mocí ze dne [datum] zmocnila pana [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], ve věci instalace [anonymizováno] TV a k podpisu smlouvy. Dne [datum] byla předána tato technická zařízení – set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [anonymizováno] a set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [anonymizováno]. Ve smlouvě si strany sjednaly, že žalobce bude žalované poskytovat služby v oblasti připojení a poskytování veřejných služeb prostřednictvím satelitu [anonymizována dvě slova] včetně jeho příslušenství. Pro případ, že dojde k ukončení smlouvy, byla stranami sjednána povinnost uživatele vrátit zapůjčené technické zařízení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána povinnost žalované uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za porušení povinnosti vrátit každý jednotlivý set-top box/CA [anonymizováno] a smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč za porušení povinnosti vrátit každou jednotlivou kartu. Dohodnuté služby byly žalobcem žalované řádně poskytnuty, ve sjednaném termínu a sjednaném rozsahu. V průběhu smluvního vztahu žalovaná přestala hradit za poskytované služby. Žalobce žalovanou vyzval dne [datum] k úhradě vzniklého dluhu, na tuto výzvu žalovaná nikterak nereagovala a následně došlo ze strany žalobce ke dni [datum] k omezení poskytování služeb. Následně došlo dne [datum] k ukončení smlouvy, a to uplynutím lhůty 3 měsíců od omezení poskytování služeb z důvodu neplacení za poskytované služby, přičemž žalovaná tedy dle výše zmíněných povinností měla do 10 dnů od shora uvedeného data vrátit výše specifikovaná technická zařízení. K vrácení technického zařízení byla žalovaná vyzvána žalobcem dne [datum], přičemž jí byla poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění této povinnosti. Žalovaná však zapůjčené zařízení nevrátila, žalobci tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 10.000 Kč za porušení povinnosti vrátit set-top box/CA [anonymizováno], sériové číslo [anonymizováno] a set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [anonymizováno]. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní upomínka právním zástupcem žalobce. Žalovaná však doposud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Žalobce svá tvrzení prokázal listinami, a to smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], Všeobecnými smluvními podmínky a reklamačním řádem [právnická osoba], pro službu [anonymizována dvě slova] plnou mocí s úředně ověřeným podpisem, formulářem o provedení/převzetí ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], výzvami k úhradě dluhu, výzvou k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne [datum], předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum] 2020 vč. podacího archu. 5. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. V dané věci má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které žalobce zapůjčil žalované dva set-top boxy. Žalovaná byla v případě ukončení smlouvy povinna tato zařízení vrátit žalobci do 10 dnů ode dne ukončení smlouvy. Smluvní strany si sjednaly smluvní pokutu v případě porušení této povinnosti ze strany žalované. Smlouva byla ukončena k [datum], žalovaná ani po výzvě žalobce výše specifikovaná zařízení nevrátila. Žalobci vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty, která dle smlouvy činila celkem 10.000 Kč. Výše žalobního nároku nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalované, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdila a současně taktéž i prokázala. Žalovaná takto nepostupovala a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalobci žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9.069 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.