12 C 39/2020-34 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 29 924 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] dne [datum], na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 20 738 Kč. Celkovou dlužnou částku 40 738 Kč se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit ve 100 pravidelných týdenních splátkách po 408 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná uhradila na dlužnou částku pouze 10 814 Kč, splátky tak nehradila řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila [datum], čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, které na dlužné jistině činí 16 234,08 Kč a na dlužném poplatku 13 689,92 Kč. Žalovaná na uvedenou dlužnou částku neuhradila vše, tak žalobci nezbylo, než se jejího uhrazení zbývající dlužné částky domáhat soudní cestou. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Soud vyzval žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná se nevyjádřila a žalobce s tímto postupem souhlasil již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobě), soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>4. Soud vycházel v projednávané věci z těchto listinných důkazů:</b> 5. Smlouvou o zápůjčce [číslo] z [datum], a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč předaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek (za úroky, za administrativní činnost a hotovostní režim splátek) 20 738 Kč, ve kterém úroky činily 4 324 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 100 pravidelných týdenních splátkách po 408 Kč a poslední splátku ve výši 346 Kč. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy o zápůjčce. 7. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] a má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalované, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce na žalobce a zaslal mu výzvu, ve které žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné pohledávky z uvedené smlouvy. 8. Výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že vyzval žalobce žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 40 687,23 Kč. 9. Tabulkou umoření má soud za prokázané, že žalované zůstává uhradit ke dni [datum] na jistinu 16 234,08 Kč. 10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 11. Dne [datum] uzavřela žalovaná smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 20 738 Kč, ve kterém úroky činily 4 324 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 100 pravidelných týdenních splátkách po 308 Kč a poslední splátce ve výši 346 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná uhradila na dlužnou částku pouze 10 814 Kč, dále nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne [datum], čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na dlužné jistině a poplatku činí 29 924 Kč (na dlužné jistině dlužné jistině činí 16 234,08 Kč a na dlužném poplatku 13 689,92 Kč). Žalobce dále žádal úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 292,16 Kč, smluvních úroků 7 275,71 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z 16 234,08 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % a smluvní úrok 19,7 % ročně z částky 16 234,08 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a vyrozuměl ji o postoupení pohledávky. Žalovaná však žalobci dosud ničeho neuhradila. 12. Smlouvu o zápůjčce uzavřela žalovaná dne [datum], tedy za účinnosti občanského zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), tak soud posuzoval věc podle tohoto předpisu v tehdy platném znění. 13. Podle § 2093 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Soud má za to, že žaloba byla podána částečně po právu, a proto jí vyhověl pouze v části a v části žalobu zamítl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o zápůjčce. Žalovaná zápůjčku ani poplatek právnímu předchůdci žalobce řádně a úplně nevrátila, čímž nesplnila svůj závazek z uvedené smlouvy. Soud proto rozhodl tak, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku poskytnuté zápůjčky 29 924 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 16 234,08 Kč a na dlužné části poplatku 13 689,92 Kč. Současně má žalobce právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 291,16 Kč za období od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení dne [datum] a dále s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 234,08 Kč od [datum] do zapalcení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 17. Dále ale soud uzavřel, že žalobce nemá nárok na smluvní úroky, a proto v této části je třeba žalobu zamítnout. Žalobce se smlouvě o zápůjčce uvedl, že žalovaný má zaplatit úrok za zapůjčení, který byl vyčíslen na 7 275,71 Kč, kdy tato částka společně s poplatkem za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek činila„ celkovou dlužnou částku“. Podle čl. 1 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, kde je uvedeno, že„ předmětem této smlouvy je poskytnutí neúčelové zápůjčky s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou“. V čl. 12 se strany dohodly, že pokud zákazník nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má předchůdce žalobce právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. V čl. 20 smluvních podmínek se pak stanoví, že„ smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ Z uvedeného tedy vyplývá, že byl pro celou dobu trvání smlouvy dojednán za zapůjčení finančních prostředků pevný úrok 4 324 Kč. Ačkoli podle článku 1 smluvních podmínek lze chápat smluvní úrok jako pevnou, fixní částku, tak obrat v čl. 20„ bude-li zákazník v v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením (…) prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky“ a připouští, že účinnost smlouvy se prodlužuje, ale již nehovoří nic o tom, že by se jistina se v době prodloužení smlouvy dále úročila. Proto soud dospěl k závěru, že zde není dán hmotněprávní nárok na smluvní úrok převyšující částku 4 324 Kč, tak nelze žalované ani uložit, aby zaplatila žalobci úrok převyšující dohodnutou pevnou výši. Proto soud zamítl návrh žalobce v části na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7 275,71 Kč a dále zamítl návrh žalobce v části, ve které se domáhal zaplacení úroků ve výši 19,7 % ročně z částky 16 234,08 Kč od [datum] do zaplacení. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že procesně částečně úspěšný žalobce má proti žalované právo na částečnou ná