14 C 148/2015-400 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhal, aby soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že je společně s žalovanými spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] – orná půda o výměře celkem 1 386 m2, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] [anonymizována dvě slova], [katastrální uzemí], a to na listu vlastnictví [číslo]. Žalobci na shora uvedeném pozemku náleží podíl [číslo], což představuje rozsah o výměře [výměra]. Předmětný pozemek sloužil v minulosti jako obslužná komunikace ke zdola a shora přiléhajícím pozemkům – orné půdě, sloužícím k zemědělské činnosti. V průběhu času se reálné využití pozemku změnilo, přičemž obslužná komunikace je nyní vedena po jiném pozemku a předmětný pozemek má charakter zčásti orné půdy (927 m2 celkové plochy pozemku) a zčásti zpevněné plochy, na níž jsou umístěny solární panely, náležící žalobci. Část pokrytá solárními panely (vybudovanými žalobcem) je obklopena zdola i shora pozemky náležícími výhradně žalobci a tvoří s nimi funkční celek. Od zbývající nezpevněné části pozemku je oddělena jak samotnou úpravou plochy, tak i nezbytným reálným oddělením pevným oplocením z důvodu ochrany vlastnického práva k solárním panelům i z důvodu ryze bezpečnostních. Tato část, zastavěná fotovoltaickou elektrárnou, má výměru [výměra]. Žalobce uvedl, že současný stav věci neumožňuje plnohodnotné využívání zejména zpevněné části, na níž jsou umístěny výše zmíněné solární panely, neboť spoluvlastnictví k této části výrazně komplikuje například ručení, a může tak navzdory svému původně plánovanému využití zasáhnout i do samotného fungování solární elektrárny. Vzhledem k mnohosti spoluvlastnických podílů, obtížné kontaktovatelnosti spoluvlastníků a následné případné komunikace s nimi, není žalobce schopen se všemi žalovanými uzavřít dohodu o užívání společné věci ani o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Tuto situaci je tak třeba řešit prostřednictvím návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž má žalobce za to, že s ohledem na maximální možné zachování vlastnických práv k věci je nejvhodnějším řešením reálné rozdělení pozemku na základě geometrického plánu. Žalobce navrhl, aby pomocí leteckých snímků a snímků z katastru nemovitostí byl pozemek rozdělen na dvě samostatné části, kdy první část zahrnující plochu pokrytou fotovoltaickou elektrárnou o výměře [výměra] lze vyčlenit a přidělit do výhradního vlastnictví žalobci. Druhou část zahrnující nezpevněnou plochu v rozsahu [výměra] je možno ponechat v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalovaných tak, že podíly žalovaných budou parciálně navýšeny o podíl žalobce, snížený na základě vyčlenění první části, a to z podílu [číslo] na celku na [číslo] na celku. 2. K žalobě se vyjádřil žalovaný 13) s tím, že souhlasí s návrhem žalobce, pokud nebude zasaženo do jeho vlastnického práva, co do jeho velikosti – v podstatě tak, jak plyne ze zadání geometrického plánu, které učinil soud. Stejně tak se vyjádřil i žalovaný 1). 3. Vzhledem k tomu, že soud zjistil, že původně žalovaná 18) – [celé jméno žalovaného], naposledy bytem v [adresa], zemřela dne [datum], tedy před podáním žaloby, zanikla její procesní způsobilost, a jedná se tak o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení ve vztahu k celému řízení, soud řízení dle § 104 o. s. ř. usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 12. 2015 zastavil. Proti tomuto usnesení podal dne 17. 12. 2015 žalobce odvolání. O tomto odvolání rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 31. 3. 2016 tak, že usnesení Okresního soudu v Náchodě zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. 4. Následně Okresní soud v Náchodě rozhodoval o zastavení řízení ve vztahu k osobám jednotlivých žalovaných, kteří dle dalších zjištění soudu zemřeli před podáním žaloby. Navazujícím rozhodnutím krajského soudu bylo soudu prvého stupně v podstatě uloženo, aby vypátral, kdy jednotliví žalovaní zemřeli, nechal dodatečně projednat tato a navazující dědická řízení a v řízení pokračoval se stávajícími skutečnými vlastníky. Někteří ze spoluvlastníků v průběhu řízení svůj podíl prodali žalobci, s ostatními je v řízení pokračováno. 5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 6. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že jsou podílovými spoluvlastníky dotčených nemovitostí, přičemž spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] náleží žalobci, zbylí žalovaní jsou vlastníky menších podílů. Tyto skutečnosti jsou prokázány i listinnými důkazy, zejména výpisem z katastru nemovitostí. 7. Z geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] vyplývá, že dosavadní pozemek p. [parcelní číslo] byl dle nového stavu rozdělen na nově vzniklé pozemky p. p. [číslo] p. [parcelní číslo] tak, aby výměra pozemku p. [parcelní číslo] odpovídala podílu žalobce na stávající nemovitosti a zároveň aby byl zohledněn způsob využití části stávajícího pozemku žalobcem. 8. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 9. Podle ustanovení § 1 140 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 10. Dle § 1 141 o. z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. 11. Podle § 1 143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 12. Dle § 1 144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 13. V dané věci soud zjistil, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žádný z žalovaných nesporoval návrh žalobce tak, aby žalobci zůstala část pozemku, o kterou má zájem, a žalovaným se tak poměrně navýšily podíly ke zbývající části pozemku. Soud tedy dospěl k závěru, že je na místě zrušit podílové spoluvlastnictví a to tak, že pozemek p. [parcelní číslo] se dělí na nově vzniklé pozemky p. p. [číslo] p. [parcelní číslo] dle geometrického plánu, který tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí, přičemž pozemek p. [parcelní číslo] se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce a pozemek p. [parcelní číslo] se přikazuje do podílového spoluvlastnictví žalovaných tak, jak je specifikováno v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí. Žalobcem navrhovaný způsob vypořádání spoluvlastnictví, kdy by výměra nově vzniklého pozemku p. [parcelní číslo] byla menší a pozemek p. [parcelní číslo] by po přepočtu podílů zůstal ve spoluvlastnictví všech účastníků, neshledal soud jako souladný se zákonem, neboť by tak ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v podstatě nedošlo; daným návrhem však soud není vázán. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že vzhledem k tomu, že se jedná o řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, které má povahu tzv. iudicia duplex, tedy řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného, každý z účastníků nese své náklady sám a na procesní úspěch jednotlivých účastníků je třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř. 15. Soud dále uložil žalobci v souladu s § 148 o. s. ř. zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě náhradu nákladů řízení vynaložených na vyhotovení geometrického plánu ve výši 4 801 Kč, neboť řízení bylo vyvoláno v zájmu žalobce. Lhůtu soud určil dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 16. Stát nese náklady spojené se zastupováním žalovaného 7), který měl v průběhu řízení poslední známé bydliště v USA, opatrovníkem, neboť tyto náklady vznikly ve spojitosti s právem žalovaného adekvátně se účastnit jednání poté, co se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině.