15 C 241/2021-56 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazeného meziúvěru poskytnutého na základě Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Na jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil. 3. Ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] úvěrové smlouvy [číslo] přílohy úvěrové smlouvy, potvrzeních o výplatě mzdy žalovanému, potvrzení o příjmu a údaje o finanční situaci žalovaného, Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření a Obecných úvěrových podmínek má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o stavebním spoření na cílovou částku [částka]. Dále žalobce uzavřel se žalovaným dne 17.4.2019 smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě které se zavázal poskytnout žalovanému meziúvěr ve výši [částka], který bude veden na meziúvěrovém účtu [číslo]. Tento meziúvěr ze stavebního spoření měl být poskytnut za účelem – splacení úvěru nebo zápůjčky použitých na financování bytových potřeb týkajících se bytu, a údržby, změny rodinného domu. Žalobce zkoumal výdělkové a majetkové poměry žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit od prvního dne měsíce následujícího po prvním čerpání meziúvěru na účet stavebního spoření [číslo] pravidelné měsíční vklady ve výši 2 340 Kč. Dále se zavázal hradit za každý měsíc (vždy k 20. dni) úroky ze skutečně vyčerpané částky s tím, že pokud bude vyčerpán meziúvěr ve sjednané výši, pak výše úroků bude odpovídat částce 3 675 Kč. Úroková sazba meziúvěru činila 4,9 % ročně. Smluvní strany se dohodly, že budou dodržovat Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření a Obecné úvěrové podmínky stavební spořitelny, které jsou nedílnou součástí smlouvy. 4. Ze žádostí o čerpání a oznámení o čerpání meziúvěru ze dne 26.4.2019 má soud za prokázané, že žalovaný vyčerpal celkovou výši meziúvěru [částka]. V oznámení o čerpání sdělil žalobce žalovanému, že od 6. měsíce roku 2019 činí úhrada úroků částku 3 525 Kč měsíčně. 5. Z poslední výzvy k úhradě ze dne 13.8.2020 a kopie vrácené zásilky má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému, že z důvodu nehrazení sjednaných plateb dle smlouvy [číslo] přistoupí žalobce k okamžitému odstoupení od smlouvy, nebude-li dluh zaplacen nejpozději do 31.8.2020. 6. Z oznámení věřitele ze dne 1.9.2020 a kopie vrácené zásilky má soud za prokázané, že žalobce s ohledem na skutečnost, že žalovaný ani v dodatečné lhůtě nesplnil svoji povinnost k úhradě splatného závazku ze smlouvy [číslo] oznámil žalovanému, že ke dni 31.8.2020 nastala účinnost odstoupení od smlouvy a splatnost celého dluhu. Současně žalovaného vyzval k úhradě částky [částka]. 7. Z výpisu meziúvěrového účtu [číslo] výpisu vkladového účtu [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný meziúvěr řádně nesplácel. Ke dni 31.8.2020 byla částka z vkladového účtu v celkové výši [částka] převedena a započtena na pohledávku na meziúvěrovém účtu. Dlužná pohledávka meziúvěru poté činila celkem [částka], když jistina činila [částka] a úrok činil [částka]. 8. Z výzvy k plnění ze dne 19.3.2021 a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 17.4.2019. Současně upozornil žalovaného, že nebude-li dlužná částka zaplacena, bude nucen celou záležitost řešit soudní cestou. 9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o stavebním spoření na cílovou částku [částka]. Dále žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě které se zavázal poskytnout žalovanému meziúvěr ve výši [částka], který bude veden na meziúvěrovém účtu [číslo]. Tento meziúvěr ze stavebního spoření měl být poskytnut za účelem – splacení úvěru nebo zápůjčky použitých na financování bytových potřeb týkajících se bytu, a údržby, změny rodinného domu. Žalobce zkoumal výdělkové a majetkové poměry žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit od prvního dne měsíce následujícího po prvním čerpání meziúvěru na účet stavebního spoření [číslo] pravidelné měsíční vklady ve výši [částka]. Dále se zavázal hradit za každý měsíc (vždy do 20. dne) úroky ze skutečně vyčerpané částky s tím, že pokud bude vyčerpán meziúvěr ve sjednané výši, pak výše úroků bude odpovídat částce [částka]. Úroková sazba meziúvěru činila 4,9 % ročně. Žalovaný meziúvěr vyčerpal ve výši [částka]. V oznámení o čerpání sdělil žalobce žalovanému, že od 6. měsíce roku 2019 činí úhrada úroků částku [částka] měsíčně. Žalovaný však řádně nehradil sjednané platby, proto žalobce od smlouvy [číslo] odstoupil s účinností ke dni [datum] a vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky. Ta ke dni [datum] činila (poté co na tuto dlužnou pohledávku byla započtena částka z vkladového účtu ve výši [částka]) celkem [částka], když jistina činila [částka] a úrok činil [částka]. Žalovaný tuto dlužnou pohledávku neuhradil ani po další výzvě žalobce. 10. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce jako věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky na základě úvěrové smlouvy. Žalovaný nesplnil svoji povinnost splácet dluh tak, jak se zavázal ve smlouvě, proto žalobce od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně, uložil soud žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 36 000 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. (žalobce v závěrečném vyúčtování nákladů řízení uváděl částku 36 016 Kč, dle záznamu o úhradě činila však došlá platba soudního poplatku 36 000 Kč), odměny za zastupování advokátem v celkové výši 47 760 Kč, tj. za 4 úkonů právní služby po 11 940 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 19.8.2021, 4 režijních paušálů za 4 úkony právní pomoci po 300 Kč, ztráty času v celkové výši 1 000 Kč za 10 půlhodin po 100 Kč, cestovného v celkové výši 1 899,92 Kč za 1x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 1x 316 km) [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], o průměrné spotřebě 5,8 l [číslo] km a ceně benzínu a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., a 21% DPH, celkem tedy 98 750,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.