5 C 181/2020-25 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení částky 5 107 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný byl u žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy v době od [datum]. Pracovní poměr byl rozvázán okamžitým zrušením pracovního poměru z důvodu neomluvených absencí žalovaného ke dni [datum]. Žalobce byl povinen za žalovaného odvést za měsíce září a říjen 2019 pojistné na zdravotní pojištěn ve výši 5 107 Kč. Žalovaný tuto částku žalobci dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout pouze na základě listinných důkazů předložených žalobcem, bez nařízení soudního jednání Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Z pracovní smlouvy, platebního výměru, okamžitého zrušení pracovního poměru a výzvy k zaplacení neuhrazeného pojistného má soud za prokázaný skutkový stav tak, jak je uveden v žalobě. 4. Podle § 2991odst. 1 Občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, o co se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že na něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. V souzeném případě se žalobce po žalovaném domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které žalovanému na úkor žalobce vzniklo tím, že žalobce za žalovaného bez právního důvodu zaplatil pojistné na zdravotní pojištění. Žaloba je zcela důvodná. Tím že žalobce za žalovaného zaplatil pojistné na zdravotní pojištění za období, ve kterém již žalovaný pro žalobce nepracoval, se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Protože žalovaný neprokázal, že bezdůvodné obohacení ve výši 5 107 Kč žalobci zaplatil, soud žalobě zcela vyhověl. 6. Z předžalobní výzvy soud dále zjistil, že [datum] vyzval žalobce žalovaného k zaplacení žalovaného pohledávky nejpozději do [datum]. 7. Podle § 1968 Občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970, po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobce má vůči žalovanému nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení. 8. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Protože žalobce žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o.s.ř. Výše odměny za zastupování žalobce je vypočtena podle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. Žalobci soud přiznal právo na náhradu odměny zástupce za 2 úkony po 1 500 Kč, náhradu za 1 úkon v poloviční výši (jednoduchá předžalobní výzva), náhradu za 3 režijní paušály po 300 Kč podle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, dále náhradu 21 % DPH a náhradu zaplaceného soudního poplatku 400. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatí žalovaný náklady řízení ve výši 6 026,50 Kč k rukám zástupce žalobce.