5 C 307/2020-32 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu o zaplacení dlužného pojistného 1 425 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na základě které dluží žalovaný žalobkyni pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 425 Kč. 2. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, bez nařízení soudního jednání. Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Z pojistné smlouvy soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání. Roční pojistné bylo dohodnuto ve výši 3 360 Kč. 4. Podle § 2758 odst. 1 Občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost, krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. V souzeném případě se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení pojistného podle shora citovaných ustanovení. Žaloba je zcela důvodná. Bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli pojistnou smlouvu. Za období uvedené v žalobě má žalobkyně právo na zaplacení pojistného 1 425 Kč. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni pojistné, k jehož placení byl podle shora uvedené pojistné smlouvy zavázán, zaplatil. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl. 6. Podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012, Občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce právo na úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pojistného. 7. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu těch nákladů řízení, které žalobkyně potřebovala k účelnému uplatňování a bránění práva. Žalobkyně podala proti žalovanému u Okresního soudu v Náchodě dvě samostatné žaloby, v druhé žalobě, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. 3 C 119/2020, požadovala po žalovaném zaplacení pojistného 1 317 Kč. Oba nároky byly splatné již před podáním žaloby 3C 119/2020, žalobkyně tedy mohla podat jedinou žalobu o zaplacení obou nároků. K účelnému uplatňování a bránění práva žalobkyně tedy postačovalo, pokud by u soudu podala jedinou žalobu, kterou mohla současně žádat zaplacení obou dlužných pojistných. Pokud by žalobkyně takto účelně a postupovala, vznikl by jí v případě plného úspěchu nárok na zaplacení soudního poplatku 400 Kč, odměny zástupce žalobce podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony po 200 Kč, 3 režijních paušálů podle § 14b odst. 4 téže vyhlášky po 100 Kč a 21% DPH. Výše odměny za zastupování žalobkyně je vypočtena podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Celkové náklady, které je možno považovat za vynaložené k účelnému a uplatňování nebo bránění práva žalobkyně činí u obou žalovaných nároků částku 1 489 Kč. Protože ve sporu vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 3C 119/2020 byly žalobkyni přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč, soud v tomto sporu žalobkyni žádné náklady řízení nepřiznal.