5 C 321/2021-60 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení částky 6 195,88 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že podle § 63 zákona o elektronických komunikacích byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu. Žalobce v tomto řízení nárokuje pouze část ceny, a to nároky, o jejichž oprávněnosti může rozhodnout civilní soud. Jde o služby třetích stran a platební služby, které jsou dostupné prostřednictvím speciálních telefonních čísel. Žalobce z tohoto titulu žádá zaplacení částky 195,88 Kč. Dále žádá zaplacení částky 6 000 Kč, která představuje smluvní pokutu k zařízení, splatnou dne 4. 8.2.2020. 2. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Z listinných důkazů předložených žalobcem považuje soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva pevný internet do zásuvky, na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací a související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Žalovanému bylo žalobcem poskytnuto zařízení [anonymizována dvě slova] a zařízení [anonymizována dvě slova] [číslo]. Mezi účastníky byla pro případ nevrácení zařízení [anonymizována dvě slova] dohodnuta smluvní pokuta ve výši 4000 Kč a v případě nevrácení zařízení [anonymizována dvě slova] [číslo] smluvní pokuta 2 000 Kč. Z dopisu žalobce žalovanému ze dne 20.4.2020 soud zjistil, že žalobce vypověděl žalovanému smlouvu z důvodu dlouhodobého neplnění závazků žalovaného. Z faktury žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu 6 000 Kč za nevrácení poskytnutých zařízení. Splatnost faktury nastala dne 4.8.2020. Z vyúčtování služeb poskytnutých žalobcem žalovanému soud dále zjistil, že žalobce zprostředkoval žalovanému poskytnutí služeb 3. stran v ceně 195,88 Kč. 4. Podle § 64 odst. 1 zákona číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle § 1939 odst. 1 o.z., poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastní plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukázaného. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku. 5. Podle § 2048 Občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. V souzeném případě se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení ceny za služby poskytnuté žalovanému mimo služby elektronických komunikací podle § 1939 o.z ve výši 115,86 Kč Žaloba je v této části důvodná. Žalobce prokázal, že žalovanému poskytl služby mimo služby elektronických komunikací, v celkové ceně 195,88 Kč. Žalovaný neprokázal, že tuto cenu za poskytnuté služby zaplatil. 7. Dále se žalobce po žalovaném podle shora citovaného ustanovení domáhá zaplacení smluvní pokuty celkem 6 000 Kč z důvodu porušení smlouvy – nevrácení pronajatých zařízení. I v této části je žaloba důvodná. Žalovaný porušil smluvní povinnost tím, že po vypovězení smlouvy nevrátil pronajatá zařízení. Písemné ujednání o smluvní pokutě, včetně stanovení způsobu jejího určení, je součástí uzavřené smlouvy. 8. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný je v prodlení se zaplacením žalovaných částek ode dne následujícího po splatnosti faktur, kterými byly částky vyúčtovány. 9. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Protože žalobce neuspěl pouze v nepatrné části předmětu sporu, soud žalobci přiznal právo na náhradu odměny zástupce podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., a to za 3 úkony po 200 Kč, náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 odst. 3 téže vyhlášky, dále náhradu 21 % DPH a náhradu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatí žalovaný náklady řízení k rukám zástupce žalobce.