56 C 15/2021-45 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala žalobu, kterou se domáhala rozhodnutí shodného s výrokem rozsudku. Žalobním tvrzení uvedla, že půjčila dne 24. 1. 2019 žalovanému částku 18 400 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 31. 7. 2019. Následně zapůjčila žalobkyně žalované dne 1. 2. 2019 další částku ve výši 12 000 Kč, kterou se opět žalovaný zavázal vrátit do 31. 7. 2019. Své závazky stvrdil písemně. Žalovaný svůj závazek nesplnil, o zaplacení byl žalobkyní urgován a to prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně, naposledy dopisem ze dne 22. 10. 2020. Tuto upomínku žalovaný převzal, ale finanční prostředky nevrátil. Žalobkyně žádá vedle úhrady jistiny také zaplacení zákonných úroků z prodlení. 2. K návrhu žalobkyně byl vydán platební rozkaz, který se však nepodařilo řádně doručit a proto byl soudem zrušen. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilky – žalobu, výzvy k vyjádření a předvolání k ústnímu jednání. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště hlášeném v CEO nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vyvěšeny na úřední desku. 4. Jednání proběhlo bez přítomnosti žalovaného, neboť ten se k jednání nedostavil. Žalobkyně svá žalobní tvrzení prokazuje listinami označenými„ dlužní úpis“. Listiny prokazují tvrzení o uzavřené smlouvě o zápůjčce, předání sjednaných finančních částek a závazek žalovaného vrátit zapůjčené částky do 31. 7. 2019. Žalobkyně doložila zaslání předžalobní upomínky. 5. Po právní stránce posuzuje soud uplatněný nárok podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). 6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 1908 odst. 1,2 o.z. splněním dluhu závazek zaniká. Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 8. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že netvrdí žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. 10. Žalobkyně svá tvrzení prokázala listinami. Žalovanému zapůjčila uvedené částky, ten se zavázal v konkrétním termínu dluh splatit, což však neučinil. O zaplacení byl upomenut. Žalobkyně žádá úrok z prodlení. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V daném případě je výše zákonného úroku z prodlení 10% ročně. Soud žalobě vyhověl podle § [číslo], § 1908, § 1970 o.z. 11. Lhůta splatnosti je v zákonem stanovené délce tří dnů od právní moci rozsudku, splatnost je k rukám žalobce. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1 o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 1 520 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 7 cit. vyhl. je odměna advokáta za 4 úkony po 2 340, tedy 9 360 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst. 5 je za 4 úkony po 300 Kč, tedy 1 200 Kč a 21 % DPH. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit, ve výši 14 297,60 Kč, zaokrouhleno 14 298 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.