6 C 18/2021-58 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku z důvodů nedoplatku pojistného, s příslušenstvím ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K odůvodnění uplatněného nároku žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] za účelem sjednání pojistného produktu. Žalobkyně se zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné v částce 1 143 Kč s měsíční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum]. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum] a to ani po upozornění na možný zánik pojistné smlouvy v důsledku nezaplacení. Účinky ukončení smlouvy nastaly ke dni [datum], za období od [datum] do [datum] dluží žalovaný na pojistném částku 4 572 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání opakovaných upomínek. Žalobkyně navrhovala rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listin (§ 115a o.s.ř.). 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však byl soudem zrušen, neboť nebyl v souladu s občanským soudním řádem doručen. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za prokázané s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 4. Žalobkyně se domáhá zaplacení pojistného do zániku pojistného vztahu. Vznik pojistné smlouvy, výši pojistného prokázala žalobkyně uzavřenou smlouvou a pojistnými podmínkami. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o životním pojištění s označením [anonymizována dvě slova]. Výše dlužného pojistného je doložena upomínkou, bilancí smlouvy, oznámením o zániku smlouvy. Z důvodů nezaplacení pojistného pojistný vztah zanikl. Žalovaný zůstal nečinný, k věci se nevyjádřil, neučinil žádná tvrzení na obranu proti uplatněné žalobě. 5. Soud posuzuje žalovaný nárok podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník (dále jen o.z.). 6. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 8. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalovaný nedoložil žádnou platbu pojistného za období uvedené v žalobě. Žalobkyně má podle § 2782 o.z. právo na pojistné po dobu trvání pojistné smlouvy. Žalovaný neprokázal ukončení smluvního vztahu dříve, než tvrdí žalobkyně. Dlužné pojistné je ve výši 4 572. Žalobě tedy bylo v celém rozsahu vyhověno. 11. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády [číslo]. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Lhůta splatnosti je v zákonné délce. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený S [číslo obč. průkazu] Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem podle vyhl.č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.