6 C 26/2021-45 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž požadoval na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení s tím, že byla uzavřena dne [datum] smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Vzájemná úprava a povinnosti smluvního vztahu jsou upravena zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve znění změn a doplňků a podrobnějšími prováděcími předpisy a Všeobecnými obchodními podmínkami. V rámci tohoto vztahu vyfakturoval dodavatel elektrické energie žalovanému za období od [datum] do [datum] za dodanou energii a služby s tím spojené částku ve výši 3 182 Kč s termínem splatnosti [datum]. Žalovanému byla zaslána faktura [číslo] na tuto fakturu nebyla realizována žádná úhrada. Ve faktuře byly zohledněny přijaté platby, výše uvedená částka je dlužná konečná částka za dodávky elektřiny a služby s tím spojené. 2. Žalobce dále nárokuje úhradu částky za zaslané upomínky ve výši 2 x 95 Kč, tedy 190 Kč a to s odkazem na všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Žalobce navrhl postup podle § 115a o.s.ř., tj. rozhodnutí věci bez jednání. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému bylo doručeno vyvěšením na úřední desku. 4. Soud učinil tyto skutkové závěry. Listinnými důkazy a to smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a žádostí o ukončení smlouvy bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva, na jejímž základě dodavatel elektřiny dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného místa na [ulice a číslo], [obec] Smluvní vztah se řídí z. [číslo] o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). [příjmení] elektřiny byly vyúčtovány tak, jak je uvedeno shora, což je doloženo fakturou s výše číslem, s rozpisem vyúčtování. Na fakturu nebylo plněno. Žalovanému byly zaslány tři upomínky, poplatek je nárokován za dvě upomínky. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku na adresu podle smlouvy. 5. Po právní stránce posoudil soud uvedený spor podle následujících ustanovení. 6. Podle § 50 odst. 1 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 7. Podle § 50 odst. 2 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení. 9. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za přenos a související služby. 10. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 160/1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 12. Soud rozhodl na základě předložených listin podle § 115a o.s.ř. 13. Žalobce prokázal existenci smluvního vztahu. Naměřený objem odběru byl pak žalobcem žalovanému řádně vyfakturován dle platných sazeb. Žalobce doložil kopii upomínky, kterou zaslal žalovanému. Výši poplatku za upomínku dokládají Všeobecné obchodní podmínky. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami výše specifikovanými. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek doručovaných do místa jeho bydliště dle centrální evidence obyvatel nebo nesdělí adresu doručování a tím se fakticky neseznámí s možností resp. povinností tvrdit skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Porušením povinností žalovaného je i skutečnost, že nesdělí žalobci případnou změnu adresy pro doručování písemností. 14. Nárok žalobce byl shledán důvodným. Soud proto žalobě vyhověl podle § 50 z.č. 458/2000 Sb., požadavek na zaplacení úroku z prodlení je podle § 1970 o.z. 15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je úrok z prodlení stanoven takto: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený S [číslo obč. průkazu] Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 17. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, údajích o uzavřené smlouvě (termínu uzavření) a dlužném období. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.