6 C 287/2021-33 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výroku uvedené z důvodů nedoplatku pojistného s příslušenstvím – úrokem z prodlení. K odůvodnění uplatněného nároku žalobkyně tvrdila, že se žalovaným byla uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo univerzální investiční životní pojištění. Smlouva byla uzavřena dne 1. 10. 2019. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné v částce 999 Kč s měsíční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni 1. 10. 2019. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 1. 7. 2020 a to ani po urgencích a upozornění na zánik pojištění. Pojistná smlouva tedy zanikla ke dni 1. 11. 2020. Žalobkyně žádá zaplacení částky 3 996 za dlužné pojistné a poplatek ve výši 800 Kč. Dlužné pojistné včetně poplatku v žalované výši nebylo uhrazeno. Úrok z prodlení žádá žalobkyně jen za období uvedené ve výroku rozsudku. Úrok z prodlení za další období není žalován. 2. K návrhu žalobkyně vydal soud elektronický platební rozkaz, který však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit v souladu s občanským soudním řádem. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR [anonymizováno] [ústavní nález]. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému bylo doručováno vyvěšením, písemnosti byly zasílány do místa trvalého bydliště. 4. Soud učinil následující skutková zjištění a právní závěry. 5. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného pojistného do zániku pojištění a zaplacení poplatků dle pojistných podmínek a to ve výši jak je uvedeno shora. Listinnými důkazy - pojistnou smlouvou je prokázáno uzavření pojistné smlouvy. Dluh na pojistném a poplatcích doložila žalobkyně přehledem inkasní bilance pojistné smlouvy, upomínkami a dodejkou, kterou byla zaslána upomínka dlužného pojistného. Výši dlužné částky dokládá inkasní bilance smlouvy, výši poplatku dokládá přehled poplatků a oprávněnost účtovat tento poplatek dokládají všeobecné pojistné podmínky. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. Lhůta k zaplacení byla v souladu se zákonem. 6. Z předložené smlouvy zjistil soud, že byla uzavřena za účinnosti z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a to dle oddílu 2, pododdílu 1 - § [číslo] a následující. 7. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek doručovaných do místa jeho bydliště dle centrální evidence obyvatel nebo nesdělí adresu doručování a tím se fakticky neseznámí s možností resp. povinností tvrdit skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Výsledek sporného řízení je ovlivněn aktivitou sporných stran. V daném případě byla aktivní pouze strana žalující, soud tedy vycházel při rozhodnutí z důkazů předložených na podporu žalobních tvrzení. 13. Žalobě tedy bylo v plném rozsahu vyhověno. Smlouva byla uzavřena podle občanského zákoníku, zanikla z důvodů neplacení pojistného podle § § 2804 o.z. Žalobkyně má právo na zaplacení dlužného pojistného podle § 2782/1 o.z., i poplatku podle pojistných podmínek, včetně přiznání práva na zaplacení úroků z prodlení, když splatnost pojistného je stanovena podle § 2783/2 o.z. V prodlení je žalovaný již ode dne splatnosti pojistného, neboť pojistné je splatné k prvnímu dni pojistného období. Žalobkyně však žádá úrok z prodlení pouze za období uvedené ve výroku rozsudku. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně žádá úrok z prodlení za období shora uvedené tj. za dobu kratší, než trvalo prodlení. Úrok z prodlení je 277Kč. Za další období žalobkyně úrok nepožaduje. 14. Lhůta k plnění je dle § 160/1 o.s.ř. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 16. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, termínu uzavření smlouvy, období, za které je dluh na pojistném. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.