6 C 321/2021-24 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výroku uvedené, z důvodů nedoplatku pojistného a poplatku za upomínku s příslušenstvím ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K odůvodnění uplatněného nároku žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu - Sdružené pojištění vozidla [anonymizováno], [číslo] jejímž předmětem bylo již zaniklé pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky VW, [registrační značka]. Na základě této smlouvy měl žalovaný povinnost platit žalobkyni pojistné ročně ve výši 28 344 Kč s četností placení měsíčně. Počátek pojištění byl sjednán na den 9. 1. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 9. 1. 2020 a z důvodů nezaplacení pojistného zanikla pojistná smlouva a to ke dni 29. 4. 2020. Pojistitel má právo na pojistné do zániku pojištění. Žalovaný dluží na pojistném částku 8 660,67 Kč a 200 Kč poplatek za upomínku. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin. 2. Elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti doručeny vhozením do schránky v místě jeho trvalého pobytu (dle CEO). 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Soud učinil následující skutkové závěry. 6. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného pojistného. Listinnými důkazy – kopií smlouvy, prokázala uzavření smlouvy s účinností od 19. 9. 2018, když žalovaný uzavřel smlouvu týkající výše označeného vozidla. Ve smlouvě byly sjednány termíny splatnosti pojistného, způsob platby i výše splátek pojistného. Smlouvou je prokázáno, že pojistné bylo splatné ročně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 19. 9. 2018. Upomínkou a oznámením o zániku pojištění z důvodů neplacení pojistného je prokázán dluh na pojistném. Pojištění trvalo nejméně do 21. 1. 2019, žalovaný neprokázal dřívější ukončení smlouvy. Žalobkyně doložila předžalobní upomínku. Listiny byly zasílány žalovanému na adresu, kterou uvedl ve smlouvě. Žalobkyně má právo na doplacení pojistného po dobu trvání pojistného vztahu. Dluh vyčíslila na částku 2 327 Kč, když tato se skládá z dlužného pojistného v částce 2 127 Kč a dlužného poplatku za upomínku ve výši 200 Kč. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl, ačkoliv k tomu byl soudem písemně vyzván. 7. Z předložené smlouvy zjistil soud, že byla uzavřena za účinnosti z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a to dle oddílu 2, pododdílu 1 - § [číslo] a následující. 8. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 10. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 11. Podle § 12 odst. 1 písm. e) z.č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká uplynutím 30 dnů od doručení upomínky pojistitele k zaplacení dlužného pojistného, nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno. 12. Žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. Smlouva byla uzavřena podle občanského zákoníku, zanikla z důvodů neplacení pojistného podle § 12/1e) z.č. 168/1999 Sb., Žalobkyně má právo na zaplacení dlužného pojistného podle § 2782/1 o.z., poplatků dle smluvních podmínek, včetně přiznání práva na zaplacení úroků z prodlení, když splatnost pojistného je stanovena podle § 2783/2 o.z. V prodlení je žalovaný již ode dne splatnosti pojistného, neboť pojistné je splatné k prvnímu dni pojistného období. Žalobkyně však žádá úrok z prodlení až ode dne následujícího po zániku smlouvy a to včetně částky za poplatky, když tyto náklady vynaložila. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1 o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 14. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, čísle smlouvy, období, za které nebylo placeno pojistné. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.