5 C 213/2022-45 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalované žalobu o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalobce je operátorem poskytujícím sužby elektronických komunikací. [příjmení] tyto služby též poskytuje koncová zařízení, přičemž sleva na koncová zařízení je podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy. Žalovaná řádně neplnila podmínky uzavřené smlouvy, proto po ní žalobce žádá poskytnuté slevy ve výši 3 000 Kč (tj. celkem 6 000 Kč) na koncová zařízení typu [anonymizováno 5 slov]). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Souhlasila, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti. 3. Z listinných důkazů předložených žalobcem tj. především ze dvou účastnických smluv uzavřených mezi účastníky dne [datum], výpovědi účastnických smluv ze dne [datum] a vrubopisů na poskytnuté slevy ze dne [datum] zjistil soud skutkový stav tak, jak je popsán v žalobě. Z předávajícího protokolu a rozpisu vyúčtování poskytnutých služeb, soud zjistil skutkový stav, který je shodný s tvrzeními uvedenými v žalobě. 4. Podle § 64 odst. 1 zákona číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav, dospěl soud k tomuto skutkovému závěru: Mezi žalobcem a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 zákona č. 127/2005 Sb.) a v rámci nich i kupní smlouvy, na základě kterých žalobce poskytl žalované 2 zařízení nutná k čerpání poskytovaných služeb. Za každé zařízení poskytl žalobce žalované slevu 3 000 Kč, vázanou na splnění podmínek uzavřené smlouvy. Žalovaná pozbyla právo na čerpání slevy za poskytnuté zařízení tím, že uzavřené smlouvy porušila. Žalovaná neprokázala, že žalobci za poskytnuté zařízení dosud zaplatila cenu 6 000 Kč. Protože žalovaná neprokázala splnění svých smluvních povinností, soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku uvedenou ve výroku I. rozsudku. 7. Podle § 1970 z. č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaná je v prodlení se zaplacením ceny ode dne následujícího po její splatnosti. 8. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Protože žalobce žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o.s.ř. Výše odměny za zastupování žalobce je vypočtena podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobci soud přiznal právo na náhradu odměny zástupce za 3 úkony po 200 Kč, náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, dále náhradu 21 % DPH a náhradu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatí žalovaná náklady řízení k rukám zástupce žalobce.