6 C 109/2022-184 — Okresní soud v Náchodě

1. Okresnímu soudu v Náchodě napadla označená žaloba dne [datum]. Soud vydal k návrhu žalobců platební elektronický platební rozkaz, do kterého podala žalovaná odpor. Žalobci se domáhají plnění ze smlouvy uzavřené [datum] Smlouvu uzavřeli podíloví spoluvlastníci domu [adresa], [ulice] ul. v [obec]. Podepsali ji všichni tehdejší spoluvlastníci domu [adresa]. Podle této smlouvy a jejího dodatku ze dne [datum] se zavázali účastníci této smlouvy přispívat do„ fondu oprav a společných nákladů“ od [datum] částkou 1 000 Kč měsíčně, poté od [datum] měsíčně částku 2 250 Kč. Dne [datum] pak tuto částku snížili s účinností od [datum] na 1 200 Kč měsíčně. Podle bodu 16 uvedené dohody se spoluvlastníci dohodli, že„ pro jednání s úřady, podniky nebo jinými subjekty (pojištění, odběr vody, elektřiny, daně z nemovitostí, zřízení běžného účtu, na který budou spoluvlastníci zasílat dohodnuté platby do 25. každého měsíce, byla jednohlasně zvolena [celé jméno žalobkyně]“. Žalovaná v minulosti do fondu oprav přispívala, ovšem v květnu 2016 se rozhodla, že již do tohoto fondu přispívat nebude. Žalobci ji k platbám opakovaně vyzývali, ale žalovaná nebyla ochotna tuto svoji povinnost splnit. Žalobci se domáhali zaplacení do tzv. fondu oprav žalobou a to již v květnu 2019. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 24. 9. 2019 č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2020 č.j. [číslo jednací] bylo žalované pravomocně uloženo zaplatit dlužné částky do tzv. fondu oprav. Žalovaná povinnost uloženou jí uvedeným rozsudkem splnila, ale za další období od května 2019 do února 2020 opět příspěvky do uvedeného fondu nezaplatila. Žalobci se opět domáhali zaplacení částek podle uvedené smlouvy spoluvlastníků a ve sporu byli úspěšní, neboť rozsudek okresního soudu č.j. [číslo jednací], kterým byl požadavek žalobců zamítnut, byl rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací] změněn a žalobě bylo zcela vyhověno. Žalovaná poté dlužné platby za období květen 2019 až únor 2020 na základě pravomocného rozhodnutí zaplatila. Za další období však žalovaná opět platby do„ fondu oprav“ neplatila. Za období od března 2020 do dubna 2022 smluvené platby dluží. Žalobci vyzvali žalovanou k úhradě dlužných částek doporučeným dopisem ze dne [datum], ve kterém jí zároveň zaslali zápis z domovní schůze, na které bylo mimo jiné přijato usnesení o změně výše plateb do fondu oprav s účinností od března 2022 na částku 1 200 Kč měsíčně. Žalovaná převzetí dopisu odmítla, dlužné platby neuhradila. Předžalobní výzva byla žalované zaslána právní zástupkyní dne [datum]. Žalovaná byla také vyzvána k úhradě plateb za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná doporučený dopis odmítla převzít. Žalobci žádají také zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. S užíváním jednotlivých bytů nacházejících se v domě [adresa] jsou spojeny platby za poskytování služby. Spoluvlastníci domu [adresa] platí za tyto služby zálohové platby, přičemž po ročním vyúčtování doplácí případný nedoplatek. Žalovaná v minulosti zálohové platby hradila, leč v průběhu roku 2019 platby hradit přestala. V roce 2020 a 2021 neuhradila na zálohách ničeho, stejně jako pak po konečném ročním vyúčtování nedoplatila své nedoplatky. K zaplacení dlužných plateb za služby (spolu s výzvou k zaplacení dlužných plateb do fondu oprav) byla žalovaná vyzvána v předžalobní výzvě. Žalovaná dopis odmítla převzít. 3. Žalovaná uvedla řadu námitek proti uplatněné žalobě. Většina námitek je však pro posouzení uplatněného nároku irelevantní. 4. Žalovaná nejprve vznesla námitku podjatosti proti soudkyni. Ohledně této námitky rozhodl Krajský soud v Hradci Králové tak, že soudkyně není vyloučena z projednání a rozhodování této věci (usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 9. 8. 2022). 5. Žalovaná opakovaně označuje návrh žalobců za podvodný návrh. Požadované platby odmítá platit. Obsah žaloby považuje za manipulativní lež žalobců, nesouhlasí s povinností zasílat peníze na soukromý účet. Považuje to za podvod a vydírání. Žalovaná tvrdí, že žalobci z tohoto účtu hradí své soukromé platby, například náklady soudního řízení. Žalovaná uvádí, že žalobcům nic nedluží, což podle jejího názoru žalobci sami potvrdili. Žalovaná dále uvedla, že žaloba nemá souvislost k petitu, že žalobci prokázali, že žaloba je podvod a petit je nesmysl. Dále uvedla, že paní [celé jméno žalobkyně] nemůže na účtu nic shromažďovat. 6. Na základě provedených důkazů učinil soud tato skutková zjištění a dovodil následující právní závěry: 7. Žalobci dovozují nárok na plnění ze smlouvy označené„ dohoda podílových spoluvlastníků domu [adresa] [ulice] ul. v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [číslo] z [datum]“. Dle této dohody se tehdejší spoluvlastníci dohodli na pravidlech, která jsou v dohodě uvedena. Dohoda obsahuje mimo jiné ujednání bodu 5), ze kterého plyne, že v zájmu předcházení nutných nákladů na údržbu budovy, dohodli se spoluvlastníci na zřízení„ fondu oprav a společných nákladů“ a to v částce 1 000 Kč měsíčně na 1 byt a to od [datum]. V dohodě bylo v dalších bodech sjednáno, že náklady na opravy, havárie a údržbu hradí spoluvlastníci podle velikosti spoluvlastnického podílu. Dohoda obsahuje i další ujednání, která nejsou pro posouzení uplatněného nároku rozhodná. Dodatkem k této uvedené dohodě ze dne [datum] bylo sjednáno, že poplatek do„ fondu oprav“ se zvyšuje od [datum] na částku 2 250 Kč Dohodu podepsali aktuální spoluvlastníci, mimo žalované. Záznam ze schůze ze dne [datum] dokládá, že dne [datum] se uskutečnila schůze spoluvlastníků domu [číslo] [ulice], [obec]. Spoluvlastníci se dohodli na změně výše záloh do fondu oprav a to z částky 2 250 Kč měsíčně na částku 1 200 Kč měsíčně. Žalované bylo oznámeno, že spoluvlastníci se dohodli na uzavření nové pojistné smlouvy týkající se pojištění nemovitosti a nové roční pojistné činí 4 602 Kč a je hrazeno ročně ze společného fondu. 8. Žalobci k důkazu předložili listiny obsahující vyúčtování služeb a záloh na fond oprav a to za rok 2019, 2020. Dále byl předložen zápis ze schůze z [datum], obsahující údaje o změně záloh do FO, za vodu, dohodu o změně pojištění domu a rozpis záloh pro všechny spoluvlastníky od března 2022. Žalovaná zápis nepodepsala. K důkazu byly předloženy výpisy z účtu, na kterém jsou shromažďovány platby spoluvlastníků do sjednaného fondu oprav a zálohy na služby spojené s užíváním bytů a to za měsíce leden 2020 až únor 2022. Z výpisů zjistil soud, že žalovaná finanční prostředky podle výše označené dohody na uvedený účet nezasílá. 9. Dále byly k důkazu předloženy listiny, které dokládají platby realizované z uvedeného účtu. Předmětem tohoto řízení však nejsou platby, které jsou z daného účtu realizovány. Soud tedy tyto platby, jejich výši, důvodnost nezkoumal, neboť předmětem sporu je skutečnost, že žalovaná neplní to, k čemu se smluvně zavázala, nikoliv to, jaké platby mají být a jsou z uvedeného účtu hrazeny. 10. Ze spisu Okresního soudu v Náchodě sp.zn. [anonymizována tři slova] [rok], kdy v tomto řízení byla řešena skutkově totožná situace pouze s tím rozdílem, že se žalobci domáhali po žalované zaplacení plateb za období od května 2019 do února 2020, a to z rozsudku okresního soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 12. 5. 2021 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací] ze dne 2. 12. 2021 zjistil soud, že žaloba byla shledána v rámci odvolacího řízení za důvodnou. Okresní soud v rozsudku žalobu zamítl s odůvodněním, že žalovaná smluvní vztah ukončila. S tímto názorem se odvolací soud neztotožnil, rozhodnutí okresního soudu změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Názor odvolacího soudu považuje soud za závazný i v tomto řízení, neboť se jedná o skutkově stejnou situaci, když změna je pouze v období, za které žalovaná platby nehradí. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že se jedná o spoluvlastnické vztahy mezi spoluvlastníky a o hospodaření se společnou věcí. O hospodaření se společnou věcí se mohou spoluvlastníci v prvé řadě dohodnout. Dohoda nevyžaduje písemnou formu. Dohodu o hospodaření mohou spoluvlastníci uzavřít i konkludentně. Dohoda spoluvlastníků nepředstavuje jedinou variantu, jak vymezit způsob hospodaření se společnou věcí. Při hospodaření se společnou věcí se prosadí princim majorizace, pro rozhodnutí o tom, jak se bude se společnou věcí hospodařit, postačí většina hlasů všech spoluvlastníků. Váha hlasu každého spoluvlastníka záleží na velikosti jeho spoluvlastnického podílu. Princip majorizace neznamená, žee by si většinový spoluvlastník mohl ve věcech hospodaření se společnou věcí počínat zcela libovolně, bez ohledu na minoritu. K tomu, aby bylo přijaté platné rozhodnutí o hospodaření se společnou věcí, je nebytné, aby všichni podíloví spoluvlastníci byli s konkrétním opatřením seznámeni a mohli k němu zaujmout svůj souhlas či nesouhlas. Platně přijatému rozhodnutí většiny o hospodaření se společnou věcí se musí přehlasovaní menšinoví spoluvlastníci podrobit. Princip rozhodování o hospod