6 C 221/2022-44 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výroku uvedené z důvodů nedoplatku pojistného s příslušenstvím ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo]. Předmětem smlouvy bylo FLEXI životní pojištění. Počátek pojištění byl sjednán od [datum]. První pojistné bylo ve výši 1 108 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční a pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodů nezaplacení pojistného. Žalobkyně má právo na zaplacení pojistného po dobu trvání pojistné smlouvy. Dlužné pojistné je žádáno za dobu od 1. 3. 2021 do 2. 8. 2021. Žalobkyně požaduje dlužné pojistné vypočtené pro žalovanou výhodnějším způsobem, požaduje tzv. akumulovaný dluh. Pojistitel je oprávněn z účtu pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů, nakoupené za zaplacené pojistné. Z účtu je žalobkyně oprávněna strhávat měsíční poplatky na krytí pojistného rizika, počátečních nákladů, administrativních nákladů, správu fondů a jiných nákladů souvisejících s tímto pojištěním. Pokud prostředky na účtu klienta nejsou v takové výši, že postačí na krytí těchto nákladů, vzniká akumulovaný dluh. Akumulovaný dluh představuje hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, neboť na účtu nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Žalobkyně tedy požaduje částku uvedenou ve výroku rozsudku. Žalobkyně žádá úrok z prodlení, ale pouze za období uvedené ve výroku rozsudku, tj. za dobu kratší než trvalo prodlení. Za další období žalobkyně úrok nepožaduje. 2. K návrhu žalobkyně byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen, neboť se jej nepodařilo řádně doručit. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované byly písemnosti doručeny vyvěšením na úřední desku, když bylo doručováno na adresu trvalého bydliště. 4. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl bez jednání na základě předložených listin, žalovaná s tímto postupem souhlasila konkludentně. 5. Soud učinil následující skutková zjištění a právní závěry. 6. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného pojistného do zániku pojištění a to ve výši tzv. akumulovaného dluhu. Listinnými důkazy - pojistnou smlouvou, nabídkou na uzavření smlouvy, záznamem z jednání s klientem a pojistnými podmínkami je prokázáno uzavření pojistné smlouvy. Dluh na pojistném doložila žalobkyně přehledem výpočtu kapitálové hodnoty smlouvy, vyúčtováním pojistné smlouvy. Doložila dodejkou, kterou byla zaslána upomínka dlužného pojistného, kopii oznámení o zániku smlouvy a předžalobní upomínku. Žalovaná na obranu proti žalovanému nároku netvrdila ničeho. Žalobní tvrzení je v souladu s listinnými důkazy, tvoří logický celek. 7. Z předložené smlouvy zjistil soud, že byla uzavřena za účinnosti z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a to dle oddílu 2, pododdílu 1 - § [číslo] a následující. 8. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 10. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 11. Podle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalobě tedy bylo v plném rozsahu vyhověno. Smlouva byla uzavřena podle občanského zákoníku, zanikla z důvodů neplacení pojistného podle § § 2804 o.z. Žalobkyně má právo na zaplacení dlužného pojistného podle § 2782/1 o.z., i poplatku podle pojistných podmínek, včetně přiznání práva na zaplacení úroků z prodlení, když splatnost pojistného je stanovena podle § 2783/2 o.z. V prodlení je žalovaná již ode dne splatnosti pojistného, neboť pojistné je splatné k prvnímu dni pojistného období. Žalobkyně však žádá úrok z prodlení pouze za období uvedené ve výroku rozsudku. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně žádá úrok z prodlení za období shora uvedené tj. za dobu kratší, než trvalo prodlení. Úrok z prodlení je [částka]. Za další období žalobkyně úrok nepožaduje. 14. Lhůta k plnění je dle § 160/1 o.s.ř. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 16. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, termínu uzavření smlouvy, období, za které je dluh na pojistném. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.