6 C 234/2022-39 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž požadovala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení s tím, že byla uzavřena smlouva [číslo] o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci tohoto vztahu vyfakturoval dodavatel elektrické energie žalované za období od [datum] do 3. 9. 2021za dodanou energii a služby s tím spojené částku ve výši 4 216 Kč s termínem splatnosti [datum] a to fakturou [číslo]. Za další období a to od [datum] do [datum] byla vyfakturována částka 8 366 Kč s termínem splatnosti dne [datum] a to fakturou [číslo]. Žalované zaslala žalobkyně také fakturu [číslo] znějící na částku 100 Kč za poplatek za vystavení 2 upomínek, faktura byla splatná dne [datum]. Žalovaná nezaplatila na uvedené faktury žádnou částku. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku datovanou [datum]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 3. Soud rozhodl na základě listinných důkazů. Žalobkyně postup podle § 115a o.s.ř. navrhovala, žalovaná konkludentně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání - §115a o.s.ř. 4. Soud učinil tyto skutkové závěry. Vzájemná práva a povinnosti smluvního vztahu jsou upraveny zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve znění změn a doplňků a podrobnějšími prováděcími předpisy a Všeobecnými obchodními podmínkami. Listinnými důkazy a to smlouvou o poskytování služeb bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva, na jejímž základě dodavatel elektřiny dodával žalované elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce]. [příjmení] elektřiny byly vyúčtovány tak, jak je uvedeno shora, což je doloženo fakturami. Vyfakturován byl i poplatek za upomínky. Na faktury nebylo plněno. Žalobkyně zaslala prostřednictvím právní zástupkyně žalované předžalobní upomínku. 5. Po právní stránce posoudil soud uvedený spor podle následujících ustanovení. 6. Podle § 50 odst. 1 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 7. Podle § 50 odst. 2 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení. 9. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za přenos a související služby. 10. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 160/1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 13. Soud rozhodl na základě předložených listin podle § 115a o.s.ř. 14. Žalobkyně prokázala existenci smluvního vztahu. Naměřený objem odběru byl pak žalobkyní žalované řádně vyfakturován dle platných sazeb. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami výše specifikovanými. Ujednání o povinnosti zaplatit poplatek za každou upomínku je v podstatě ujednáním o smluvní pokutě. Žalovaná zůstala nečinná, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedla. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek doručovaných do místa jeho bydliště dle centrální evidence obyvatel nebo nesdělí adresu doručování a tím se fakticky neseznámí s možností resp. povinností tvrdit skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Písemnosti se dostaly do sféry vlivu žalované, byly soudem doručovány na adresu trvalého bydliště. Žalobkyně doručovala žalované na adresu, kterou uvedla ve smlouvě, která je místem trvalého pobytu žalované. Změnu doručovací adresy je účastník smlouvy povinen druhé smluvní straně oznámit. Žalovaná neprokázala, že by to učinila. Písemnosti zasílané žalobkyní se považují za doručené. 15. Nárok žalobce byl shledán důvodným. Soud proto žalobě vyhověl podle § 50 z.č. 458/2000 Sb., § 2048 o.z. a požadavek na zaplacení úroku z prodlení je podle § 1970 o.z. 16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je úrok z prodlení stanoven takto: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 800 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč (převzetí zastoupení a sepsání žaloby, předžalobní výzva), tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 18. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobkyně podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, odběrném místě a údajích o fakturaci. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých dů