6 C 243/2022-33 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž požadoval po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení s tím, že byla uzavřena dne [datum] smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci tohoto vztahu vyfakturoval dodavatel elektrické energie žalovanému za období od [datum] do [datum] za dodanou energii a služby s tím spojené částku ve výši 5 200,78 Kč s termínem splatnosti [datum]. Žalovanému byla zaslána konečná faktura [číslo] vystavená dne [datum], na tuto fakturu nebyla realizována žádná úhrada. 2. Žalobce zaslal žalovanému v průběhu smluvního vztahu z důvodů neplacení plateb za dodanou energii celkem dvě upomínky a to ze dne [datum]. Poplatek za upomínku podle VOPD činí 240 Kč, žalovaný zaplatil částku 220 Kč, k úhradě tedy zbývá částka 20 Kč. Žalobce zaslal žalovanému ještě další dvě upomínky a to dne [datum] a dne [datum] a za tyto upomínky požaduje zaplacení poplatku dle Všeobecných obchodních podmínek ve výši 240 Kč za upomínku. Z důvodů existence dluhu za dodanou energii došlo k odpojení odběrného místa žalovaného a za toto odpojení požaduje žalobce poplatek ve výši 907,50 Kč. Tento poplatek byl účtován fakturou [číslo] ze dne [datum] a termín splatnosti byl [datum]. Žalobce navrhl postup podle § 115a o.s.ř., tj. rozhodnutí věci bez jednání. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému bylo doručeno vhozením do schránky. 4. Soud učinil tyto skutkové závěry. Listinnými důkazy a to smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva, na jejímž základě dodavatel elektřiny dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného [ulice a číslo], [obec] Smluvní vztah se řídí z.č. 458/2000Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. [příjmení] elektřiny byly vyúčtovány tak, jak je uvedeno shora, což je doloženo fakturou s rozpisem vyúčtování. Fakturován byl i poplatek za odpojení. Na faktury nebylo plněno. Žalobce doložil také kopie upomínek. Povinnost hradit poplatek za upomínku je sjednána ve smlouvě, výše poplatku odpovídá ceníku služeb. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku na adresu podle smlouvy. 5. Po právní stránce posoudil soud uvedený spor podle následujících ustanovení. 6. Podle § 50 odst. 1 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 7. Podle § 50 odst. 2 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení. 9. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za přenos a související služby. 10. Podle § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 11. Podle § 1723 odst. 1 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 12. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 160/1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Soud rozhodl na základě předložených listin podle § 115a o.s.ř. 15. Žalobce prokázal existenci smluvního vztahu. Součástí smlouvy jsou V3eobecné obchodní podmínky. Naměřený objem odběru byl pak žalobcem žalovanému řádně vyfakturován dle platných sazeb. Z důvodů porušení smlouvy, neplacení částek za dodávanou elektřinu, byly žalovanému zaslány tři upomínky, výše poplatku za upomínku byla stanovena v Ceníku služeb žalobce a povinnost hradit tento poplatek byla sjednána ve smlouvě, respektive Všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy. Z důvodů dluhu za dodanou energii došlo k odpojení odběrného místa od dodávek elektřiny. Za tuto službu je žalovaný povinen uhradit částku, která byla vyfakturována. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami výše specifikovanými. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy a tato tvrzení jsou listinami doložena. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že netvrdí a nedoloží skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. 16. Nárok žalobce byl shledán důvodným. Soud proto žalobě vyhověl podle § 50 z.č. 458/2000 Sb., požadavek na zaplacení poplatků je dle § 1721 o.z., na zaplacení úroku z prodlení je podle § 1970 o.z. 17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je úrok z prodlení stanoven takto: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 19. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žal