6 C 25/2022-29 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 826 Kč z důvodů nedoplatku pojistného s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení, který žádá jen za konkrétní období. K odůvodnění uplatněného nároku žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti. Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění dne 5. 1. 2007, k témuž dni bylo splatné první pojistné a pojistné bylo sjednáno v délce roční. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala hradit žalobkyni lhůtní a to roční pojistné ve výši 818 Kč. Žalovaná nezaplatila pojistné za období od 5. 1. 2021 do zániku pojistné smlouvy dne 24. 5. 2021. Žalovaná dluží na pojistném částku 226 Kč. Žalobkyně dále uplatňuje nárok na zaplacení poplatků za vyhotovení a odeslání dvou upomínek a to 2x 300 Kč, když výše poplatku je daná sazebníkem. Úrok z prodlení žádá žalobkyně jen za konkrétní období ve výši 40 Kč. Žalobkyně souhlasila s postupem podle § 115a o.s.ř. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit v souladu s občanským soudním řádem. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu podle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované bylo doručeno vhozením do schránky. 4. Smlouva byla uzavřena za účinnosti z.č. 37/2004 Sb. 5. Podle § 13 odst. 1 z.č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 6. Podle § 20 z.č. 37/2004 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 7. Podle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalobkyně se domáhá zaplacení pojistného do jeho zániku. Vznik pojistné smlouvy a výši pojistného prokázala žalobkyně uzavřenou smlouvou a jejím dodatkem, když původní pojistník byl pan [jméno] [jméno], který zemřel. Dále byl doložen sazebník platných poplatků na vymáhání pojistného, upomínka s bilancí smlouvy, oznámení o ukončení pojistné smlouvy, další upomínka a předžalobní upomínka. Žalovaná na obranu proti žalobnímu nároku ničeho neuvedla, zůstala zcela nečinná. Výše dluhu je doložena obsahem upomínek. 11. Žalobkyně žalovala po právu a žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno § 13 odst. 1 z.č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a podle § 2782 o.z. Úrok z prodlení je přiznán podle § 1970 o.z. Výše úroků z prodlení jsou v souladu s platným nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to za období, jak požaduje žalobkyně. Úrok z prodlení za žádané období činí 40 Kč Lhůta k plnění je dle § 160/1 o.s.ř. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, čísle smlouvy, období, za které nebylo placeno pojistné. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.