6 C 308/2022-57 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž požadoval po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení. Své nároky dovozuje žalobce z uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. 2. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci tohoto vztahu vyfakturoval dodavatel elektrické energie žalované za období od 25. 11. 2020 do 26. 11. 2021 za dodanou energii a služby s tím spojené částku 47 970,87 Kč a to fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum]. V rámci tohoto smluvního vztahu vyfakturoval žalobce žalované dále za období od 27. 11. 2021 do 28. 2. 2022 za dodávanou elektřinu a služby s tím spojené částku 19 316,54 Kč, fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum]. Na tyto faktury nebyla uhrazena žádná částka. 3. Žalobce se domáhá zaplacení výše uvedených dlužných částek a zákonného úroku z prodlení a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. 4. Soud nařídil jednání, žalobce se omluvil, k jednání se z důvodů hospodárnosti nedostavil. Žalovaná zůstala nečinná, k jednání se nedostavila, neúčast neomluvila. 5. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované byly písemnosti vyvěšeny na úřední desku. 6. Soud provedl důkazy zaslané v listinné podobě a učinil tyto skutkové závěry. Vzájemná úprava a povinnosti smluvního vztahu jsou upravené zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve znění změn a doplňků a podrobnějšími prováděcími předpisy a obchodními podmínkami. Listinnými důkazy a to smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení bylo prokázáno, že existoval smluvní vztah, na jehož základě dodavatel elektřiny dodával žalované elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. [příjmení] elektřiny byly vyúčtovány tak, jak je uvedeno shora, což je doloženo fakturami s výše uvedeným číslem, s rozpisem vyúčtování. Na faktury za dodávky elektřiny nebylo plněno. Žalobce tvrdí, že existuje dluh ve výši uvedené v žalobě. Doložil přehled odečtů a upomínky. Dále doložil oznámení o ukončení smlouvy v případě, že dluh nebude uhrazen. Doložil ceník elektřiny a energetický regulační věstník. Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku na adresu trvalého pobytu. 7. Po právní stránce posoudil soud uvedený spor podle následujících ustanovení. 8. Podle § 50 odst. 1 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 9. Podle § 50 odst. 2 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 10. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení. 11. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za přenos a související služby. 12. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 160/1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Soud rozhodl na základě předložených listin podle § 115a o.s.ř. 15. Žalobce prokázal existenci smluvního vztahu. Naměřený objem odběru elektřiny byl pak žalobcem žalované řádně vyfakturován dle platných sazeb. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami výše specifikovanými. Žalovaná zůstala nečinná, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedla. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že zůstane nečinný a netvrdí skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Písemnosti zasílané soudem i žalobcem se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány na adresu dle smlouvy, což je také adresa jejího trvalého pobytu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinami, listinné důkazy jsou v logickém souladu se žalobním tvrzením a tato tvrzení prokazují. Žalovaná netvrdila ničeho. 16. Nárok žalobce byl shledán důvodným. Soud proto žalobě vyhověl podle § 50 z.č. 458/2000 Sb., požadavek na zaplacení úroku z prodlení je podle § 1970 o.z. 17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je úrok z prodlení stanoven takto: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 2 692 Kč (z jistiny), náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 7 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 3 820 Kč, tedy 11 460 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál je za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 17 647,60 Kč, což je zaokrouhleno 17 648 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. Za další úkon a to písemné podání obsahující omluvu z jednání soud náhradu nákladů nepřiznal. Neboť zopakoval tvrzení učiněná již v žalobě a k těmto doplnil další listinné důkazy. Listinné důkazy a veškerá žalobní tvrzení má učinit žalobce již v žalobě a nikoliv v dalších písemných podáním. Takové úkony nejsou účelné a náklady na ně vynaložené nelze hodnotit jako účelně vynaložené náklady řízení.