6 C 65/2022-41 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž požadoval po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení s tím, že byla uzavřena dne [datum] smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Vzájemná úprava a povinnosti smluvního vztahu jsou upravena zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve znění změn a doplňků a podrobnějšími prováděcími předpisy a Všeobecnými obchodními podmínkami. Dle smlouvy dodával žalobce žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. V rámci tohoto vztahu vyfakturoval dodavatel elektrické energie žalovanému za období od [datum] do [datum] za dodanou energii a služby s tím spojené částku ve výši 21 401,45 Kč s termínem splatnosti [datum]. Žalovanému byla zaslána faktura s [číslo] na tuto fakturu nebyla realizována žádná úhrada. Pro toto odběrné místo vyfakturoval žalobce žalovanému za další období od [datum] do [datum] za dodávky elektřiny částku 2 533,34 Kč s termínem splatnosti dne [datum]. Na tuto fakturu žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalovanému byla zaslána faktura s [číslo]. 2. Z důvodů prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny zaslal žalobce žalovanému doporučenou písemnou upomínku s výzvou k úhradě a to ze dne [datum]. Za upomínku účtuje žalobce poplatek ve výši 240 Kč. Další výzva k úhradě dluhu byla žalovanému zaslána dne [datum]. Také za tuto upomínku účtuje žalobce sjednaný poplatek ve výši 240 Kč. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému bylo doručeno vhozením vyvěšením. 4. Soud nařídil jednání, žalobce se omluvil, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 5. Po projednání věci soud učinil tyto skutkové závěry. Listinnými důkazy a to smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva pro uvedené odběrné místo, na jejímž základě dodavatel elektřiny dodával žalovanému elektrickou energii do sjednaného odběrného místa. Smluvní vztah se řídí z.č. 458/2000Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). [příjmení] elektřiny byly vyúčtovány tak, jak je uvedeno shora, což je byla zaslána upomínka, za kterou je požadována úhrada sjednaného poplatku. Na faktury nebylo plněno. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku na adresu podle smlouvy. 6. Po právní stránce posoudil soud uvedený spor podle následujících ustanovení. 7. Podle § 50 odst. 1 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 8. Podle § 50 odst. 2 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 9. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení. 10. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za přenos a související služby. 11. Podle § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 12. Podle § 1723 odst. 1 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 13. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 160/1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 15. Žalobce prokázal existenci smluvního vztahu. Naměřený objem odběru byl pak žalobcem žalovanému řádně vyfakturován dle platných sazeb. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami výše specifikovanými. Žalobce tvrdí, že žalovaný na uvedené faktury neuhradil žádnou částku. [příjmení] musí prokazovat žalovaný. Žalobce požaduje také poplatek za upomínku, když povinnost hradit takový poplatek byla sjednána ve smlouvě. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že netvrdí a nedoloží skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy. Žalovanému se listiny (žaloba i výzva, aby se k žalobě vyjádřil), dostaly do sféry jeho vlivu, měl možnost se s obsahem písemností seznámit a reagovat na ně. To neučinil. K tíži žalovaného jde skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání písemností v místě svého trvalého bydliště. 16. Nárok žalobce byl shledán důvodným. Soud proto žalobě vyhověl podle § 50 z.č. 458/2000 Sb., povinnost uhradit poplatky za upomínky je dána smlouvou a plnění lze žádat podle § 1721 a § 1723/1 o.z., požadavek na zaplacení úroku z prodlení je podle § 1970 o.z. 17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je úrok z prodlení stanoven takto: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 977 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst. 5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 429 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 19. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétn