10 C 19/2023-26 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 19 064,93 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I.-II. tohoto rozsudku. Uvedl, že v rámci svého podnikání dodal žalovanému na základě jeho předchozí objednávky kotvící a spojovací materiál. Žalovaný se zavázal za tento odebraný materiál zaplatit žalobci sjednanou kupní cenu ve výši 27 051,17 Kč a 914,76 Kč. Kupní cenu žalobce vyúčtoval žalovanému prostřednictvím faktury [číslo] která byla splatná ke dni [datum] a faktury [číslo] která byla splatná ke dni [datum]. Konkrétní položky odebraného materiálu jsou uvedeny na uvedené faktuře a příslušných dodacích listech. Ačkoli žalovaný předmětné věci (materiál) odebral, sjednanou kupní cenu dosud neuhradil, přestože byl opakovaně žalobcem urgován o zaplacení tohoto peněžitého závazku. Žalovaný dokonce akceptoval žalobcem koncipovanou splátkovou dohodu, avšak dle této dohody zaplatil zcela pouze 1. splátku ve výši 10 000 Kč dne [datum] (započtena v částce 6099 Kč na dva úkony právní služby dle AT, konkr. převzetí zastoupení a předžalobní výzvy, a v částce 3901 Kč na částečnou platbu jistiny pohledávky) a s prodlením i splátku [číslo] ve výši 5 000 Kč dne [datum]. Dne zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky na základě faktur, žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobce ani žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že oba účastníci s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Z faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností do [datum], má soud za prokázané, že žalobce vystavil žalovanému výše specifikovaný daňový doklad na částku ve výši 27 051,17 Kč se stanoveným termínem splatnosti. 6. Z faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností do [datum], má soud za prokázané, že žalobce vystavil žalované výše specifikovaný daňový doklad na částku ve výši 914,76 Kč se stanoveným termínem splatnosti. 7. Dodacími listy [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce, jakožto dodavatel dodal žalovanému, jakožto odběrateli předmětný materiál a žalovaný tento materiál od žalobce převzal, což obě strany stvrdily svými podpisy. 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a poštovním podacím lístky má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, kterou ho vyzval k uhrazení dlužné částky. 9. E-mailovou komunikací ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný zaslal právnímu zástupci žalobce souhlas se splátkovým kalendářem. 10. Invertizací pohledávek k [datum], vystavenou dne [datum], má soud za prokázané, že žalobce teto vystavil žalovanému za účelem odsouhlasení pohledávek žalobce za žalovaným, když celková výše pohledávek činila 19 064,93 Kč. 11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, přičemž má v řízení za prokázané, že žalobce na základě objednávky dodal žalovanému zboží. Žalovaný toto plnění převzal a zavázal se za něj zaplatit kupní cenu. Žalobce řádně žalovanému vystavil fakturu [číslo] v celkové výši 19 064,93 Kč. 12. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 13. Podle § 2118 o.z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. 14. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce takto: 17. V dané věci má soud za prokázané, že žalobce dodal žalovanému materiál, který od něho žalovaný převzal. Tento materiál žalobce žalovanému vyfakturoval doloženými doklady, avšak žalovaný žalobci neuhradil celkovou požadovanou částku. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. V souladu s § 1970 o. z. vznikl žalobkyni rovněž nárok na příslušenství dlužné peněžité pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení. Výše repo sazby je známa z činnosti soudu 18. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 027,20 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z tarifní hodnoty 19 064,93 Kč (1 860 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 3 720 Kč (tj. za dva úkony právní služby – podání žaloby a návrh splátkové dohody), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem dva účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 600 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 907,20 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 6 027,20 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.