10 C 204/2022-75 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud určil, zda má právo na náhradu újmy, kterou jí žalovaná měla způsobit tím, že smlouvou ze dne [datum], tedy,,Pravidel užívání věcného břemene zřízeného Kupní smlouvou se smlouvou se zřízením věcného břemene ze dne [datum]“ zasáhla do práv žalobkyně. Uvedla, že žalovaná touto smlouvou bez vědomí žalobkyně zatížila její podílový majetek ve prospěch třetí osoby a zcela neprávem jej znehodnotila a žalobkyni znemožnila s ním svobodně nakládat. Žalobkyně se výslovně v podaném návrhu odkázala na ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Tomu odpovídá i žalobní petit, který žalobkyně formulovala na závěr svého podání. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že považuje podanou žalobu za žalobu na určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř., kdy tuto žalobu zákon připouští pouze tam, kde může přinést řešení určité situace, resp. sporu, bez něhož by soudní ochrana porušených práv či právních poměrů nemohla být účinná či úplná. Zároveň žalovaná odkázala na judikaturu týkající se žaloby na určení, kdy rozhodnutí vzešlé právě z řízení podle ustanovení § 80 o.s.ř. je rozhodnutím preventivním, které má smysl jen tehdy, pokud může přinést účelnou ochranu práva či právního postavení žalobkyně před tím, než dojde k porušení práva. Žalovaná dále uvedla, že údajná újma, která uzavřením smlouvy měla být žalobkyni způsobena, již byla v minulosti probírána v jiném soudním řízení zahájeném rovněž z podnětu žalobkyně. Žalobkyně se tehdy v řízení vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod spisovou značkou [spisová značka] domáhala po žalované, stejně tak po dalších spoluvlastnících domu [adresa], aby byli,, povinni upustit od dalšího poškozování vlastnických práv a podílového majetku žalobkyně, proto ke všemu co se týká společného podílového majetku a společné správy věci jsou povinni si od žalobkyně vyžádat písemný souhlas“; dále se pak domáhala zrušení,,Pravidel užívání věcného břemene zřízeného Kupní smlouvou se smlouvou se zřízením věcného břemene ze dne [datum], která byla žalovanými podepsána dne [datum] a domluvou stanovena bez vědomí a souhlasu žalobkyně dne [datum] v rozporu s Kupní smlouvou čl. IV ze dne [datum]“. Žalobu tehdy okresní soud v celém rozsahu zamítl; jeho rozhodnutí k odvolání žalobkyně potvrdil Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 13. 2. 2017, č. j. [číslo jednací]. Dovolání žalobkyně posléze odmítl Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne sp. zn. 22 Cdo 2367/2017-155 a konečně ústavní stížnost žalobkyně odmítl Ústavní soud usnesením ze dne [datum], č. j. I. ÚS 2790/17. Závěrem žalovaná uvedla, že dle jejího názoru žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem a navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení. 3. Během jednání se žalobkyně ohradila proti dosavadnímu průběhu řízení, týkající se jejího návrhu. Vyjádřila se k tvrzení žalované, a to tak, že uvedla, že dle jazykového výkladu § 80 o. s. ř., to má být soud a nikoli žalobkyně, kdo má určit a prokázat, zda má žalobkyně na věci naléhavý právní zájem. A dále, že návrhem žalované na zamítnutí žaloby dle názoru žalobkyně žalovaná fakticky nabádá soud k tomu, aby vůbec neuznal, že vlastnické právo žalobkyně je ústavně i zákonně chráněno. Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaná nedoložila žádný důkaz na to, že by měla právo podle ústavního zákona a občanského zákoníku napadnout absolutní práva žalobkyně a způsobit tak žalobkyni velmi značnou materiální i nemateriální újmu. Zopakovala, že není povinna tvrdit naléhavý právní zájem, ale je to soud, kdo má určit, je-li na věci naléhavý právní zájem. Navrhla, aby soud žalobě vyhověl. 4. Právní zástupkyně žalované během jednání nad rámec svého písemného podání uvedla, že Kupní smlouva se zřízením věcného břemene byla uzavřena v roce 2006 i žalobkyní a pravidla užívání věcného břemene byla ku prospěchu všech účastníků. Závěrem uvedla, že žalobkyně podala žalobu na určení a je zde tedy předpoklad tvrzení a poté prokázání naléhavého právního zájmu. Citovala odůvodnění usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 7. 2022. Navrhla zamítnutí žaloby a požádala o přiznání náhrady nákladů řízení. 5. Při soudním jednání byla žalobkyně soudem vyzvána, aby tvrdila naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby a byla řádně poučena o důsledcích nesplnění povinnosti tvrzení v podobě zamítnutí žaloby. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala tvrzením, že ona nemá za to, že by soudu měla vysvětlovat naléhavý právní zájem, jedná se o manipulaci s § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ze strany žalované a trvala na znění petitu, tak jak jej uvedla v písemném znění žaloby. Zároveň vznesla námitku podjatosti na osobu soudkyně, a to právě proto, že po žalobkyni požadovala, aby tvrdila naléhavý právní zájem. 6. Soud učinil v průběhu dokazování ve věci následující skutková zjištění: 7. Z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a dále z Kupní smlouvy a smlouvy o věcné břemeni ze dne [datum] soud zjistil, že [územní celek] [anonymizována dvě slova] prodalo do podílového spoluvlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] (v jejich vztahu do jejich SJM), manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] (v jejich vztahu do jejich SJM), [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] budovu [adresa] na st.p. [číslo] dále st.p. [číslo] Smlouvou bylo zřízeno věcné břemeno průchodu každého vlastníka nemovitosti pozemku p. [číslo] budovou čp [anonymizováno] na st.p. [adresa] a přes stavební parcelu č [číslo] na pozemkovou parcelu [číslo] v rozsahu stanoveném geometrickým plánem [právnická osoba] [číslo] [rok] ze dne [datum]. Žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí st.p. [číslo] její součástí je stavba [adresa] – rodinný dům. Spoluvlastnický podíl žalobkyně činí 1/5. 8. Z listiny nazvané Pravidla užívání věcného břemene zřízeného Kupní smlouvou se smlouvou se zřízením věcného břemene ze dne [datum], kterou zúčastněné osoby podepsaly dne [datum], vyplývá, že na základě této listiny byla určena pravidla mezi povinnými a oprávněným k užívání věcného břemena, které bylo zřízeno Kupní smlouvou a smlouvou o věcném břemeni ze dne [datum]. 9. Během jednání byly dále provedeny listinné důkazy předložené žalobkyní, a to záměr pronajmout nejvhodnější pozemek jako zahradu ze dne [datum], žalobu na poškození vlastnických práv a podílového majetku ze dne [datum], sdělení k dopisu starosty ze dne [datum], listinu ze dne [datum], žalobu podanou dne [datum] k Okresnímu soudu v Náchodě proti žalované – [územní celek] nad [anonymizováno], Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 8. 2022 č. j. [číslo jednací], Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 7. 2022 č. j. [číslo jednací], Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 8. 2022, č. j. [číslo jednací]. Z těchto předložených listin však soud nezjistil žádná pro posuzovanou věc relevantní skutková zjištění. 10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti s ohledem na soulad i v detailech a shodu obsahu různých důkazů. Tyto důkazy pak nebyly co do jejich pravosti či pravdivosti nijak významně zpochybněny. 11. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 12. V daném případě se žalobkyně žalobou na určení domáhá určení povinnosti nahradit žalobkyni újmu, kterou ji žalovaná měla způsobit tím, že Smlouvou ze dne [datum] zasáhla do jejího absolutního práva, když neuznala, že žalobkyně má ke svému podílovému majetku vlastnické právo, které ochraňují zákony. Soud se tedy zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobkyně na žalovaném určení. 13. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. ([příjmení], [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. [číslo]) 14. V žalobě o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, musí žalobce vždy tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž vyplývá, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. ([příjmení], [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 528.) Jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvod