5 C 284/2023-42 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu o zaplacení 5 305 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný v období od 16. 12. 2021 do 2. 3. 2022 provozoval motorové vozidlo [registrační značka] bez sjednání pojištění odpovědnosti. Žalobkyně má z tohoto důvodu vůči žalovanému nárok na příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 5 005 Kč a zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Dále žalobkyně podala proti žalovanému žalobu o zaplacení 7 255 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný v období od 3. 3. 2022 do 17. 6. 2022 provozoval totéž motorové vozidlo bez sjednání pojištění odpovědnosti. Žalobkyně má z tohoto důvodu vůči žalovanému nárok na příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 6 955 Kč a zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 16. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a dále v období od 3. 3. 2022 do 17. 6. 2022 vlastníkem/provozovatelem vozidla [registrační značka]. Za toto období však žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jak vyžaduje zákon č. 168/1999 Sb. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu výzvou ze dne [datum] a [datum]. 5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2018 nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel po pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 6. V souzeném případě se žalobkyně po žalovaném podle shora citovaného ustanovení domáhá zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žaloba je zcela důvodná. Žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] neměl k tomuto vozidlu za období od 16. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a dále v období 3. 3. 2022 do 17. 6. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem příspěvek 11 960 Kč a poplatky za mimosoudní uplatnění pohledávky 600 Kč. Protože svoji povinnost žalovaný nesplnil, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 7. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21 % DPH, celkem tedy 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.