56 C 2/2023-42 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalující se návrhem domáhá rozhodnutí shodného s výrokem soudu. Žalobce je obchodní společnost. Žalovaná je nepodnikající fyzická osoba. Žalobce podniká v oblasti energetiky. Se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, číslo smlouvy [číslo]. Žalobce poskytoval žalované služby spočívající v dodávkách elektřiny do odběrného místa nacházejícího se na adrese [adresa žalované]. Uskutečněné dodávky elektřiny byly již žalované vyúčtovány. Za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 6 431,32 Kč, která byla splatná dne [datum]. Za další období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 8 696,74 Kč, se splatností dne [datum]. 2. Žalovaná ke dni splatnosti faktur tyto v plném rozsahu neuhradila. Na pohledávku z faktury [číslo] poskytla žalovaná částečné plnění ve výši 1 500 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení. Žalovaná byla opakovaně vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žádnou další částku žalovaná neuhradila. Žalobce žádá zákonné úroky z prodlení. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soudní zásilku obsahující žalobu, předvolání k jednání i výzvu k vyjádření považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované bylo doručeno vyvěšením na úřední desku. 4. Soud nařídil jednání, žalobce se z jednání omluvil. Žalovaná se nedostavila, neúčast neomluvila, k dané věci se nevyjádřila. 5. Vzájemná úprava a povinnosti smluvního vztahu jsou upravena zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve znění změn a doplňků a podrobnějšími prováděcími předpisy a Všeobecnými obchodními podmínkami. 6. Soud učinil tyto skutkové závěry. Listinnými důkazy a to smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení a dále fakturami, ze kterých je zřejmé, že byly placeny zálohy, bylo prokázáno, že existoval smluvní vztah, na jehož základě dodavatel elektřiny dodával žalované elektrickou energii do odběrného místa výše označeného. Smluvní vztah se řídí z.č. 458/2000Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). [příjmení] elektřiny byly vyúčtovány tak, jak je uvedeno shora, což je doloženo fakturami, s rozpisem vyúčtování. Na faktury nebylo plněno, respektive na fakturu splatnou dne [datum] bylo plněno částečně. Plnění je zohledněno. Žalobce tvrdí, že existuje dluh ve výši uvedené v žalobě. Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku na adresu trvalého pobytu. 7. Po právní stránce posoudil soud uvedený spor podle následujících ustanovení. 8. Podle § 50 odst. 1 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 9. Podle § 50 odst. 2 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 10. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení. 11. Podle § 50 odst. 3 z.č. 458/2000 Sb. smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za přenos a související služby. 12. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 160/1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Soud rozhodl na základě předložených listin podle § 115a o.s.ř. 15. Žalobce prokázal existenci smluvního vztahu. Naměřený objem odběru byl pak žalobcem žalované řádně vyfakturován dle platných sazeb. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami výše specifikovanými. Žalovaná zůstala nečinná, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedla. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že zůstane nečinný a netvrdí skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Žalované vznikl dluh na základě uzavřené smlouvy, když žalobce ve prospěch žalované plnil a žalovaná za dodanou energii nezaplatila vyúčtovanou částku. 16. Nárok žalobce byl shledán důvodným. Soud proto žalobě vyhověl podle § 50 z.č. 458/2000 Sb., požadavek na zaplacení úroku z prodlení je podle § 1970 o.z. 17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je úrok z prodlení stanoven takto: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 1 000 Kč a náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhl.č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 452 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 19. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, odběrném místě a údajích o fakturaci. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.