58 C 5/2023-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaná částka představuje část neuhrazené kupní ceny, na jejíž zaplacení žalobci vznikl nárok z titulu kupní smlouvy, kterou dne [datum] uzavřel se žalovaným a jejímž předmětem byl prodej osobního vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] za kupní cenu ve výši 55.000 Kč splatnou v měsíčních splátkách po 5.000 Kč, na kterou žalovaný uhradil pouze první splátku dne [datum], avšak zbývající část kupní ceny žalobci přes opakované výzvy neuhradil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Kupní smlouvou z [datum] má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl prodej osobního automobilu tov. značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka] za kupní cenu ve výši 55.000 Kč splatnou v měsíčních splátkách po 5.000 Kč, na kterou žalovaný uhradil pouze první splátku dne [datum]. 4. Předžalobní výzvou z [datum] má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyzval žalovaného k doplacení dlužné části kupní ceny. 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též jen jako „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu ve věci samé a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit sjednanou cenu předmětu koupě, když splátky kupní ceny za osobní automobil žalobci neuhradil, čímž nesplnil svůj závazek z kupní smlouvy. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 50.000 Kč představující kupní cenu za osobní automobil. Soud dále přiznal žalobci nárok na zaplacení úroků z prodlení, když splatnost dlužné částky nastala ke dni [datum] a od následujícího dne je žalovaný podle § 1970 občanského zákoníku v prodlení. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014. 8. Žalobce byl v řízení úspěšný, a proto mu dle ust. § 142 o.s.ř. přísluší právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 12.700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.500 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 9.300 Kč za celkem tři úkony právní služby po 3.100 Kč a dle § 13 stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů za každý ze tří úkonů právní služby ve výši 300 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, za písemné podání soudu a za jednoduchou výzvu k plnění). 9. Lhůty k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.