6 C 100/2023-29 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku a to z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo tím, že užívala byt žalobce po skončení nájemní smlouvy, tedy bez právního důvodu. 2. Žalobce tvrdil tyto skutečnosti: Žalobce je vlastníkem domu [adresa], ulice [ulice], [obec]. Se žalovanou uzavřel dne [datum] termínovanou nájemní smlouvu, na jejichž základě užívala žalovaná byt o velikosti 1+1 s příslušenstvím, umístěný v 1.NP uvedeného domu a to od [datum] na dobu určitou do [datum]. Žalovaná nehradila nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu v období, na které se vztahovaly uvedené nájemní smlouvy. Výše nájemného v období listopadu a prosince 2019 činila částku 3 941 Kč, za dva měsíce dluží 7 882 Kč. Na tuto částku započetl žalobce přeplatek uhrazeného nájemného a úhrad za služby za předcházející období ve výši 308 Kč. Dluh žalované je 7 574 Kč bez příslušenství. Nájemné a úhrada za služby jsou splatné vždy do posledního dne příslušeného kalendářního měsíce. Ve smlouvách je sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 20% ročně z dlužné částky. Žalobce dále započetl na dluh žalované přeplatek za služby v roce 2019 ve výši 2 934 Kč (k datu [datum]), tedy smluvní úrok žádá z částky 699 Kč a dále smluvní úrok z dlužného nájemného a úhrad za služby za měsíc prosinec 2019, tedy z částky 3 941 Kč Smluvní úrok je žádán vždy ode dne následujícího po splatnosti částky. 3. Žalovaná užívala předmětný byt i po skončení poslední z uvedených nájemních smluv a to v měsících leden až květen 2020. V tomto období užívala byt bez právního důvodu a nehradila částky odpovídající nájemnému a úhradám za poskytované služby, tedy měsíčně celkem 4 365 Kč. Žalovaná se o tuto částku měsíčně obohatila. Celkem je tato částka ve výši 21 825 Kč. Žalovaná učinila jednu platbu ve výši 4 000 Kč a to k datu [datum]. Žalobce dále započetl přeplatek za služby spojené s užíváním bytu v roce 2020 ve výši 1 467 Kč k [datum]. Dluh žalované z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním označeného bytu bez právního důvodu je v částce 16 358 Kč. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení a to od doby po skončení užívání bytu žalovanou, tedy od [datum]. Žalovaná byt předala k [datum]. 4. Žalovaná celkový dluh v částce 22 465 Kč uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit. Dluh byl uznán ještě před zápočtem přeplatku za služby. Dohodu o splátkách dluhu žalovaná nesplnila. 5. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované byly písemnosti vhozeny do schránky. 6. Žalovaná zůstala zcela nečinná, netvrdila žádné skutečnosti proti uplatněnému nároku, nevznesla žádné námitky, žalobní tvrzení nesporovala. 7. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce a to nájemními smlouvami, evidenčním listem nájemce, účtovým listem nájemníka, dohodou o ukončení užívání bytu a smlouvou o úhradě dluhu s prohlášením dlužníka o uznání dluhu co do důvodu a výše, uzavřenou dne [datum]. V této smlouvě uznala žalovaná dluh co do důvodu a výše v částce 22 465 Kč. Následně žalobce ponížil dlužnou částku o přeplatek za služby za předchozí období. 8. Žalovaná užívala byt ve vlastnictví žalobce v listopadu a prosinci 2019 a to na základě uzavřené nájemní smlouvy. Poté užívala byt bez právního důvodu a to až do [datum]. Žalovaná nehradila řádně nájemné a úhradu za služby a po skončení nájemní smlouvy nehradila částky, které odpovídají nájemnému a úhradám za služby a ve výši těchto částek se jí dostávalo bezdůvodného obohacení.. Žalovaná dluh uznala co do důvodu a výše. 9. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodů obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalovaná uznala dluh co do důvodu a výše. Uznání dluhu bylo písemné, dluh je řádně specifikován, žalovaná se zavázala dluh splácet, což neučinila. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobce žádá zákonné úroky z prodlení a to od prvního dne následujícího po faktickém předání bytu a dále žádá smluvní úrok z prodlení z částek dlužných za nájemné a úhradu za služby v době, kdy žalovaná byt užívala na základě nájemní smlouvy. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými důkazy, listiny dokládají žalobní tvrzení. Žalovaná na svoji obranu netvrdila ničeho. 13. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Lhůta splatnosti je v zákonné délce. Smluvní úrk byl sjednán ve smlouvě. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 840 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. Úhradu režijních paušálů podle § 1 odst. 1 a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. žalobce nežádá. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána.