60 C 7/2023-62 — Okresní soud v Náchodě

1. Návrhem se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 47 698 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že od něho žalovaný odebíral na základě objednávky materiál. Žalobce žalovanému vyúčtoval na základě uvedené faktury: fa [číslo] ze dne [datum], splatná dne [datum] na částku 47 698 Kč. Žalobce dále požaduje ve smyslu § 3 vyhl. č. 351/2013 Sb. v platném znění i nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč za každou pohledávku. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. ze dne [datum] zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Ze soupisky výdejek za rok 2020 má soud za prokázané, že na žalovaného byl za tento rok vydán materiál v celkové výši 47 698 Kč. 4. Z faktury [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému materiál v částce 47 698 Kč. 5. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. 6. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 8. Žalobce na základě objednávky dodal žalovanému materiál, jak je specifikováno výše. Žalovaný toto plnění převzal a zavázal se za něj zaplatit kupní cenu. Žalobce po dodání zboží žalovanému vystavila fakturu [číslo] znějící na částku ve výši 47 698 Kč, na kterou žalovaný dosud a ani přes výzvy žalobce ničeho neuhradil. 9. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je svou povahou smlouvou kupní, jejíž náležitosti vymezuje ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) .. Předmětnou fakturou byl dlužník vyzván k plnění. Nereagováním na vzniklou situaci se žalovaný dostal do prodlení. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Dle [číslo] odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne [datum] o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích- členské státy zajistí, že v případech, kdy má být v obchodních transakcích podle článku 3 nebo 4 zaplacen úrok z prodlení, má věřitel nárok obdržet od dlužníka alespoň pevnou částku ve výši 40 eur. 13. Dle § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. 14. S ohledem na výše uvedené soud zavázal žalovaného k uhrazení dlužné částky vzniklé za jí dodané zboží v celkové výši 47 698 Kč, spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. V souladu s § 1970 o. z. vznikl žalobci rovněž nárok na příslušenství dlužné peněžité pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení. Výše repo sazby je známa z činnosti soudu. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 609,50 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 385 Kč, dále odměna advokáta dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 020 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 10 962 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 2 091,60 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 12 609,50 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.