8 C 128/2023-41 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 14.000 Kč s příslušenstvím z titulu uznání dluhu ze dne [datum], ve kterém se žalovaný zavázal uhradit nedoplatek na nájemném a službách spojených s užíváním bytu [číslo] domě na adrese [adresa]. Tvrdila, že žalovaný na svůj dluh uhradil splátky ve výši 8.000 Kč, avšak zbývající část dluhu přes výzvu žalobkyně až dosud neuhradil. 2. Žalovanému byla žaloba doručena dne [datum]. Dne [datum] bylo žalovanému doručeno předvolání k prvnímu jednání (vše na adresu trvalého bydliště). Současně byl žalovaný poučen o důsledcích nedostavení se k jednání. Žalovaný se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil. 3. Žalobkyně, která se dostavila k prvnímu jednání, jež ve věci bylo nařízeno na den [datum], navrhla, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o.s.ř.) nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. V daném případě se jedná o věc, kterou je třeba posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku upravující uznání dluhu (§ 2053 a násl. o. z.), tzn. jde o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír a nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovanému pak byla do vlastních rukou doručena jak žaloba, tak předvolání k prvnímu jednání, a to nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Byl také o následcích nedostavení se poučen. Žalobkyně, která se k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno, dostavila, navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud tedy tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu pokládal za nesporná a na tomto základě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. rozsudku. 7. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná a soud jí tedy vůči žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8.640 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem ve výši 7.840 Kč Náklady advokáta tvoří jeho odměna ve výši 6.640 Kč za čtyři úkony právní služby po 1.660 Kč (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání ve věci samé (žaloba), účast na jednání soudu dne [datum]), dále 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 1.200 Kč. 8. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.