10 C 121/2024-41 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně- , právnická osoba, ., IČ , IČO, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, . na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout překlenovací úvěr ve výši , částka, , a to do dne, kdy splní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Dále byla sjednána pevná úroková sazba z překlenovacího úvěru i úvěru ze stavebního spoření ve výši 8,45 % ročně platná po celou dobu trvání obou úvěrů. Pevnou úrokovou sazbu mohla , Anonymizováno, jednostranně úrokovým zvýhodněním snížit, a to vždy na období 3 let. První období začalo 1. den kalendářního měsíce, v němž došlo k podpisu smlouvy žalovaným. Pro první období platilo úrokové zvýhodnění 3,60 procentního bodu ročně. Byla stanovena výsledná úroková sazba ve výši 4,85 % ročně. Úroková sazba pro období, ve kterém došlo ke zesplatnění úvěru byla 5,59 % ročně. Žalovaný zavázal platit vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce řádnou měsíční splátku ve výši , částka, , a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru a konče úplným splacením všech dluhů splatných i nesplatných včetně příslušenství vyplývajících ze Smlouvy. Překlenovací úvěr byl žalovaným čerpán na základě platebních příkazů dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Po splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, byl žalovanému úvěr ze stavebního spoření poskytnut. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou pravidelných měsíčních splátek byl žalovaný přípisem , Anonymizováno, ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, a upozorněn na možnost zesplatnění celé pohledávky ze Smlouvy ke dni , datum, . Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, stala se celá dlužná částka úvěru ze stavebního spoření včetně smluvního příslušenství okamžitě splatnou v souladu s čl. 10 odst. 10.1 písm. b) Smlouvy ke dni , datum, . Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne , datum, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal a žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a informací o úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.5. Výpisy z úvěrového účtu má soud za prokázané jakým způsobem a v jakých intervalech a částkách žalovaný poskytnutý úvěr čerpal.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobce postoupena pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy o úvěru v žalované výši.7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, má soud za prokázané, že o postoupení žalovanému pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením.8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, a archem české pošty má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky.9. Co se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno , datum, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.11. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).12. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.16. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyně břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.17. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně průběh úvěrového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobkyni v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit plnění dle smlouvy. V neposlední řadě vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.18. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši , částka, , dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 , právnická osoba, , Anonymizováno, Kč za jeden úkon právní služby) ve výši , částka, (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x , částka, dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. , částka, . Náklady soudního řízení dále představu