10 C 170/2024-43 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 53 784 Kč. Úvěr je veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, a byl čerpán dne , datum, . Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splatit a dále uhradit sjednaný úrok v sazbě 19,99% p.a. (bod 1.2 Smlouvy), a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 235 Kč, splatnými vždy v 20. den každého kalendářního měsíce počínaje splátkou splatnou dne , datum, . Součástí smluvního ujednání byla kapitalizace úroků do jistiny, které se tak stávaly její součástí a byly spláceny až do data splatnosti spolu s ní v rámci anuitních splátek Pro případ porušení povinnosti řádného splácení bylo na základě Smlouvy ujednáno oprávnění žalobkyně prohlásit úvěr za splatný a žádat po žalovaném úhradu celé dlužné částky. Žalovaný splátky řádně nehradil, dostal se do prodlení a byl o úhradu dlužných částek opakovaně žalobkyní upomínán. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude do dne , datum, uhrazena, dojde k zesplatnění celého dluhu k tomuto dni, což se také stalo. O zesplatnění byl žalovaný informován oznámením ze dne , datum, . Dne , datum, byla žalovanému zaslána Výzva dlužníkům k zaplacení před podáním žaloby.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Ze smlouvy o úvěru č. smlouvu o úvěru ze dne , datum, a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.5. Výpisy z úvěrového účtu má soud za prokázané jakým způsobem a v jakých intervalech a částkách žalovaný poskytnutý úvěr čerpal.6. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 930. 11. 2023 a archem české pošty má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky.7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.8. Po provedeném dokazování má soud za to, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na částku 53 784 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru.9. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.14. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyně břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.15. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně průběh úvěrového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobkyni v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit plnění dle smlouvy. V neposlední řadě vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.16. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 606 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 006 Kč, dále náhrada hotových výdajů žalobkyně, jejichž výše byla stanovena dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), za 2 provedené úkony ve výši úkon á 300 Kč – návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky). Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 606 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní