3 C 130/2024-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal na žalovaném zaplacení částky 17 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. V žalobě tvrdil, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, (dříve , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , , Anonymizováno, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne , datum, částku 17 000 Kč. Žalobce není schopen uzavření smlouvy doložit, proto se svého nároku domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, které po žalovaném požaduje vydat. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, (žalobcem je v žalobě chybně uvedeno datum , datum, ) mezi společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel , právnická osoba, poskytl žalovanému dne , datum, částku 17 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . V poznámce bylo uvedeno číslo , hodnota, . Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , ve které stanovil termín plnění na den , datum, , tedy 10 dnů od data odeslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádři, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s tímto postupem už v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Z listinných důkazů, a to z Potvrzení o provedené platbě a Sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , zjistil následující skutečnosti: Původní věřitel , právnická osoba, poskytl žalovanému dne , datum, částku 17 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . V poznámce bylo uvedeno číslo , hodnota, . Ze Smluv o postoupení pohledávky včetně jmenného seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, se splatností dne , datum, , tedy 10 dnů od data odeslání předžalobní upomínky.5. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení, v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. V daném případě se žalobce domáhá rozhodnutí, dle kterého je žalovaný povinen zaplatit žalovanou částku z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Obohacení se mu dostalo na základě jednání o uzavření smlouvy, jejíž kopii žalobce není schopen doložit. Žalovaný tedy získal majetkový prospěch bez právního důvodu.9. Žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce jednal se žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru a poskytl žalovanému finanční částku ve výši 17 000 Kč. Smlouva není perfektní, žalobce nemá k dispozici smlouvu, kterou by žalovaný podepsal. Finanční částka však byla na jeho účet připsána, což soud zjistil ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, zaslaného na výzvu soudu. Právní důvod plnění není dán, žalovaný se tedy převzetím uvedené částky bezdůvodně obohatil. Toto obohacení je povinen vydat. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. Ocitl se tak v prodlení, a proto soud uložil žalovanému také povinnost zaplatit úroky z prodlení ve výši, která byla platná v okamžiku počátku prodlení.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy , hodnota, Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.11. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Žalobce skupuje pohledávky, vymáhání pohledávek je jeho výdělečnou činností. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.