3 C 139/2024-61 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 67 050 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, když probíhala mezi právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a mezi žalovanou jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejichž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku v celkové výši 67 500 Kč, a to v platbách ve výši 16 000 Kč dne , datum, , 25 000 Kč dne , datum, , 500 Kč dne , datum, a 26 000 Kč dne , datum, , a to bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, , s poznámkou , Anonymizováno2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s výší žalované částky nesouhlasí, vyjádřila snahu splatit tento dluh, ale požádala o splátkový kalendář. Dále uvedla, že se snaží žalobci dluh pravidelně splácet, po splátkách ve výši 1 000 Kč, naposledy poslala 20 000 Kč. Navrhla doplatit do , datum, částku 15 000 Kč jako výdaje a úrok.3. Ve věci se uskutečnilo dne , datum, jednání, z něhož se oba účastníci omluvili. V návaznosti na žalovanou tvrzené úhrady byl žalobce vyzván dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů rozhodných z hlediska toho, zda a jakým způsobem byly zohledněny úhrady žalované na žalovanou pohledávku.4. Podáním ze dne , datum, , které bylo soudu doručeno dne , datum, , sdělil žalobce k výzvě soudu, že žalovaná po podání žaloby skutečně uhradila částku 39 682 Kč s příslušenstvím a v tomto rozsahu učinil částečné zpětvzetí žaloby.5. Jestliže je návrh vzat částečně zpět, soud ve smyslu § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení co do části dotčené zpětvzetím zastaví (výrok II.).6. Z listinných důkazů, a to z Potvrzení o provedené platbě a Sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , zjistil následující skutečnosti: Původní věřitel , právnická osoba, , IČO , IČO, , poskytl žalované částky ve výši 16 000 Kč dne , datum, , 25 000 Kč dne , datum, , 500 Kč dne , datum, a 26 000 Kč dne , datum, , a to bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, , s poznámkou , Anonymizováno, . Ze Smlouvy o postoupení pohledávky včetně jmenného seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, . Z náhledů realizovaných plateb má soud za prokázané, že žalovaná provedla několik dílčích úhrad na žalovanou pohledávku, konkrétně po podání žaloby ve výši 39 682 Kč.7. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení, v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. V daném případě se žalobce domáhá rozhodnutí, dle kterého je žalovaná povinna zaplatit žalovanou částku z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Obohacení se jí dostalo na základě jednání o uzavření smlouvy, jejíž kopii žalobce není schopen doložit. Žalovaná tedy získala majetkový prospěch bez právního důvodu.11. Žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce jednal se žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru a poskytl žalovanému finanční částku ve výši 67 500 Kč. Smlouva není perfektní, žalobce nemá k dispozici smlouvu, kterou by žalovaná podepsala. Finanční částka (v dílčích platbách) však byla na její účet připsána, což soud zjistil ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, zaslaného na výzvu soudu. Právní důvod plnění není dán, žalovaná se tedy převzetím uvedené částky bezdůvodně obohatila. Toto obohacení je povinna vydat. Ocitla se tak v prodlení, a proto soud uložil žalované také povinnost zaplatit úroky z prodlení ve výši, která byla platná v okamžiku počátku prodlení. Byly zohledněny také dílčí úhrady žalované na žalovanou částku po podání žaloby, a to ve výroku II., kterým bylo řízení částečně zastaveno.12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 682 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 11 460 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 3 820 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč a 21% DPH, celkem tedy , hodnota, Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Závěrem soud uvádí, že úhrady žalované realizované po podání žaloby nemají vliv na rozsah procesního úspěchu žalobce, neboť jsou naopak dokladem toho, že byla žaloba vůči žalované v plném rozsahu podána důvodně.