3 C 143/2024-17 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 13 208 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, internetových stránek , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, společnosti , právnická osoba, ., úvěrovou smlouvu. Žalovaný vyplnil požadované údaje a následně proběhl schvalovací proces a žalovanému byl zaslán podpisový SMS kód. Přesný postup uzavírání smlouvy je popsán v žalobě. Při uzavírání smlouvy žalobce hodnotil i schopnost žadatele úvěr splácet. Žalobce zkoumal, zda žadatel má jiné úvěry u dalších společností, zda tyto platí, ověření žalobce realizoval prostřednictvím různých registrů. Žalobce posuzoval schopnost splácet úvěr řadou metod, posuzoval příjmovou a výdajovou stránku žadatele, přezkoumával různé ukazatele včetně rodinného stavu, výše příjmů, posuzuje splátky pro jiné společnosti. Žalovanému byla poskytnuta na základě uvedené úvěrové smlouvy částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru. , adresa, 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet, jehož číslo je uvedeno ve smlouvě, dne , datum, . Žalovaný dvakrát prodloužil splatnost úvěru, za což byl vždy účtován poplatek 990 Kč. V daném případě byl tak úvěr s poplatky splatný dne , datum, . Žalovaný uhradil celkem , hodnota, Kč. O zaplacení byl upomínán. Žalovanému byly dále vyúčtovány vynaložené náklady, a to dne , datum, ve výši 300 Kč. Žalobce žádá úhradu smluvních pokut, vypočtených jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Smluvní pokuty (každá) ve výši 300 Kč byly vyúčtovány dne , datum, a , datum, . Po žalovaném požaduje žalobce k úhradě celkem částku 13 208 Kč, která se skládá z jistiny 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatků za prosloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 1 979 Kč, účelně vynaložených nákladyůve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 600 Kč.2. Kapitalizovaný zákonný úrok ve výši z prodlení 96,07 Kč žádá žalobce od , datum, (tj. od 15. dne po odeslání předžalobní výzvy) do , datum, .3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.1. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o. s. ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vhozeny do schránky, neboť si je v úložní době nevyzvedl.4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – Úvěrová smlouva ze dne , datum, (dále též jen „Smlouva“), Opis výpisu proplacení Smlouvy, Výpis čerpání, splátek a úhrad, Sazebník platný od , datum, , Potvrzení o provedení ověření bonity klienta, předžalobní výzva ze dne , datum, s podacím lístkem.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel dne , datum, s žalovaným Smlouvou, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, což učinil týž den převodem na účet žalovaného. Poskytnutí úvěru dokládá opis výpisu proplacení smlouvy. Výše poplatků je doložena sazebníkem platným v době uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal k plnění, jak je uvedeno v žalobním tvrzení. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla Smlouvou sjednána též smluvní pokuta ve výši 3 % z dlužné jistiny. Žalovaný úvěr a sjednané poplatky žalobci řádně nesplácel. Na dluh uhradil 2 Kč. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dlužné částky, což dokládá předžalobní upomínka. Žalobce požaduje ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro zaplacení, která byla stanovena v předžalobní upomínce zákonný úrok z prodlení.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit případný úrok z prodlení. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta.11. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.12. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru, sjednanými poplatky, účelně vynaloženými náklady a smluvních pokut. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve vě