3 C 221/2024-26 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a dále částku 25 778,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 18 281,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,44 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 997,00 Kč (dále jen „poplatek“). Žalovaný se zavázal splácet celkovou částku ve výši 55 778 Kč v 78 týdenních splátkách po 716 Kč, poslední splátka byla stanovena na , datum, . Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku.2. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni , datum, činila dlužná jistina částku 30.000,00 Kč a dlužný poplatek částku 25.778,00 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 30.000,00 Kč dále úrokem ve výši 22,44 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od , datum, , tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny.3. Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a to s účinností k , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho.4. Žalobce tak požaduje zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 53.391,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 30.000,00 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 23.391,00 Kč - kapitalizovaných úroků ve výši 4.188,80 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6.217,71 Kč, - úroků ve výši 22,44 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30.000,00 Kč od , datum, do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30.000,00 Kč od , datum, do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 4.188,80 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 22,44 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 30.000,00 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do , datum, . Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 6.217,71 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 30.000,00 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do , datum, . Žalovaný byl vyzván k dobrovolnému plnění předžalobní upomínkou.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.6. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.7. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o. s. ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti doručeny vyvěšením na úřední desce soudu.8. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:9. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, a Smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejím základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě zapůjčené částky ve výši 30 000 Kč a dále částky 25 778,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 18 281,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,44 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 997,00 Kč. Žalovaný se zavázal splácet celkovou částku ve výši 55 778 Kč v 78 týdenních splátkách po 716 Kč, poslední splátka byla stanovena na , datum, .10. Z karty žalovaného má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávky ze Smlouvy a je tak dána aktivní věcná legitimace žalobce.12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek ze Smlouvy na žalobce.13. Z výzvy k plnění ze dne , datum, a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení.14. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením15. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2399 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.18. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21. Podle § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo