3 C 253/2024-29 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal na žalovaném zaplacení částky 17 475,72 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. V žalobě tvrdil, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému dne , datum, v hotovosti částku 28 000 Kč. Úvěr měl být splacen do , datum, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 718 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 24 052 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 52 052 Kč. Žalobce se dále domáhá po žalovaném zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného se splacením závazku ve výši 3 032,98 Kč. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.4. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o. s. ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Písemnosti byly žalovanému doručeny vyvěšením na úřední desce soudu.5. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce - společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému dne , datum, v hotovosti částku 28 000 Kč. Úvěr měl být splacen do , datum, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 718 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 24 052 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 52 052 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávky ze Smlouvy.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek ze Smlouvy na žalobce.8. Z výzvy k plnění ze dne , datum, a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Předchůdce žalobce , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému dne , datum, v hotovosti částku 28 000 Kč. Úvěr měl být splacen do , datum, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 718 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 24 052 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 52 052 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobci smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením úvěru, která činí 0,1 % z dlužné částky denně, avšak žalobce požaduje po žalovaném toliko smluvní pokutu ve výši 3 032,98 Kč. Poskytovatel úvěru splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet zápůjčku. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá z uzavřené smlouvy a z listin předložených žalobcem (čestné prohlášení žalovaného, ústřižek svědčící o výši vypláceného starobního důchodu). Žalovanému byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly mu vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky. Sám žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalovaný byl povinen jednat poctivě a uvést pravdivé údaje. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku dle úvěrové smlouvy včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé dlužné pohledávky dle Smlouvy a dále právo na úhradu smluvní pokuty. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z uvedené Smlouvy na žalobce. Žalovaný poté na dlužnou pohledávku již ničeho neuhradil, a to ani po výzvě žalobce.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit případný úrok z prodlení a další ujednané poplatky. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta.15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o