56 C 18/2024-27 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 138 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, zapůjčila žalovanému částku 150 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v dohodnutých měsíčních splátkách po 2 000 Kč, počínaje , datum, . Žalovaný však splnil závazek jen částečně, když uhradil toliko 12 000 Kč za období za měsíce duben až září 2023. Zbývající část závazku zůstala neuhrazena. Výzvou ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění nevrácené části dluhu a vyzval jej k okamžité úhradě. Na to však žalovaný nereagoval a dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobkyně na obdobnou výzvu nereagovala, proto má soud i v jejím případě za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Smlouvou o zápůjčce peněz ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou žalobkyně zapůjčila 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit pravidelnými splátkami ve výši 2 000 Kč vždy nejdéle do 15. dne v měsíci a to počínaje , datum, . V případě prodlení žalovaného s kteroukoliv splátkou se celý dluh zesplatňuje a žalobkyně je oprávněna požadovat úhradu celé částky.6. Potvrzením o provedení transakce ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku ve výši 150 000 Kč, která byla zaúčtována dne , datum, .7. Předžalobní výzvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění dlužné částky z důvodu prodlení s úhradou splátek za říjen až leden 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě do , datum, , jinak bude žalobkyně postupovat při vymáhání soudní cestou.8. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za zjištěný.9. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce na částku ve výši 150 000 Kč, která byla žalobkyní zaslána na účet žalovaného. Ten se zavázal dlužnou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč vždy k 15. dni v měsíci, a to počínaje , datum, . Žalovaný však tuto svou povinnost plnil pouze dubna do září 2023. Žalovaný tak ztratil výhodu splátek a došlo k zesplatnění zbývající dlužné částky ve výši 138 000 Kč, což žalobkyně žalovanému oznámila v předžalobní výzvě dne , datum, , kterou ho zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na výzvy k úhradě nereagoval.11. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:12. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.13. Podle § 1968 o. z. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.18. Na základě provedených důkazů považuje soud žalobu za důvodnou.19. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalovaný tato tvrzení nijak nesporoval, ačkoliv k vyjádření byl vyzván a listiny mu byly doručeny do datové schránky. Prokazatelně se tedy mohl s obsahem listin seznámit. Nečinností se zbavil možnosti tvrdit skutečnosti, které by mohly vést k pro něho příznivějšímu výsledku sporu. Z výše uvedených důvodu tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.20. Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné neuhrazené částky. Počátek prodlení, který žalobkyně stanovila na , datum, , tedy den po uplynutí lhůty, kterou dala žalovanému k úhradě zbývající dlužné částky v předžalobní výzvě, shledává soud jako zákonu neodporující. V souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož počátek prodlení nastal po , datum, , přičemž k tomuto datu činila výše repo sazby stanovené Českou národní bankou 6,75 %, což při zvýšení o 8 procentních bodů činí celkovou výši úroku z prodlení 14,75 %.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 27 660 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 6 900 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (6 620 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 19 860 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 27 660 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.