6 C 172/2024-48 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhala po žalovaných zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku a náhrady nákladů řízení z titulu regresu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný č. , hodnota, způsobil dne , datum, vozidlem tov. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , r. z. , Anonymizováno, (dále jen „škodící vozidlo“) nehodu, když narazil do sloupu veřejného osvětlení ve vlastnictví města , adresa, (dále jen „poškozený“). Žalovaný č. , hodnota, řídil vozidlo bez příslušného řidičského oprávnění, pod vlivem alkoholu a v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. Šetřením bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla byl k datu nehody žalovaný č. , hodnota, . Dále bylo zjištěno, že žalovaný č. , hodnota, neměl k tomuto vozidlu ke dni dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaní tak porušili § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon. č. 168/1999 Sb.“), tím, že provozovali vozidlo bez pojištění odpovědnosti a škodu způsobenou provozem vozidla podle cit. zákona a žalovaný č. , hodnota, porušil též § 3 odst. 2 cit zákona tím, že jako vlastník tuzemského vozidla neuzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný č. , hodnota, neměl k datu nehody uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobkyni podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně v souladu s § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., pověřila společnost , právnická osoba, . (dále jen „likvidátor“), aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. Likvidátor stanovil věcné plnění ve výši 35 486 Kč jako náhradu za opravu poškozeného sloupu veřejného osvětlení. Žalobkyně následně vyplatila poškozenému na věcném plnění částku 35 486 Kč a likvidátorovi částku 2 420 Kč jako náhradu vynaložených nákladů při likvidaci předmětné škodní události. Vzhledem k tomu, že žalobkyně plnila z garančního fondu za žalované, vznikl jí dle § 24 odst. 4 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. g), h) a i) zákona č. 168/1999 Sb. nárok na regresní náhradu ve výši 37 906 Kč.2. Žalobkyně má podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. b) téhož ustanovení, na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, nejvýše však 300 000 Kč. Za podmínek podle § 10 téhož zákona má žalobkyně nárok na náhradu toho, co plnila, bez omezení. Žalovaní byli vyzváni k dobrovolnému plnění, na výzvu nereagovali.3. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovali. Žalovanému č. , hodnota, byla žaloba i výzva k vyjádření doručena do vlastních. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření žalovanému č. , hodnota, považuje soud za prokázané s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému č. , hodnota, byly písemnosti doručeny vyvěšením na úřední desce.4. Soud nařídil jednání. Žalobkyně a žalovaný č. , hodnota, se omluvili a sdělili, že jednání může proběhnout v jejich nepřítomnosti. Žalovaný č. , hodnota, se nedostavil a svou nepřítomnost neomluvil.5. Soud učinil následující skutková zjištění:6. Žalovaný , Anonymizováno, ) byl účastníkem dopravní nehody, kterou zavinil, což dokládá zápis o dopravní nehodě. Nehoda byla šetřena Policií ČR pod č.j. , Anonymizováno, Nehoda byla bez zranění. Žalovaný č. , hodnota, bez příslušného řidičského oprávnění, pod vlivem alkoholu a v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, řídil škodní vozidlo, ke kterému nebylo v době dopravní nehody uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný č. , hodnota, místo dopravní nehody opustil, aniž by dopravní nehodu oznámil. Vznikla škoda na majetku (sloupu veřejného osvětlení) poškozeného, který nehodu nezavinil, ve výši 35 486 Kč a dále vznikly náklady pověřenému partnerovi, který zajistil likvidaci škodné události. Žalovaní byli vyzváni k dobrovolnému plnění, což neučinili. Fotodokumentace dokládá poškození škodného vozidla a sloupu veřejného osvětlení. Náklady na opravu poškozeného sloupu veřejného osvětlení dokládá faktura č. , hodnota, , Anonymizováno, ze dne , datum, . Částky, které byly uhrazeny žalobkyní poškozenému a likvidátorovi, dokládají detaily transakce – doklady o úhradě škody pro závazek , Anonymizováno, ve výši 35 486 Kč a pro závazek , Anonymizováno, ve výši 2 420 Kč. K vozidlu nebylo uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.7. Podle § 3 odst. 2 věty první zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.8. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.9. Podle § 24 odst. 9 věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 téhož zákona má žalobkyně nárok na náhradu toho, co plnila, bez omezení.10. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku, h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.11. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Soud podřadil v řízení zjištěný