6 C 193/2024-43 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku rozsudku. V žalobním tvrzení uvedl, že uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 111 000 Kč. Smlouva byla sjednána elektronicky. Žalovaný souhlasil s veškerými smluvními ujednáními, což je doloženo autorizačními doložkami, které jsou připojeny ke smluvní dokumentaci, např. verifikační platba. Žalovaný měl úvěr spolu s úroky splácet v pravidelných měsíčních platbách ve výši 4 802 Kč, vždy do každého 15.dne v měsíci. Žalovaný splátky úvěru řádně nehradil, dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . duh neuhradil ani po zaslání písemných upomínek. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni , datum, a vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek.2. Žalobce požaduje úhradu jistiny 101 380,36 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 13 197,46 Kč ve výši 29 % ročně za období od , datum, (den následující po splatnosti neuhrazené splátky) do , datum, (datum zesplatnění úvěru). Dále žalobce žádá zaplacení náklad§ za upomínky ve výši 800 Kč (2 upomínky) a zákonný úrok z prodlení.3. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zůstal nečinný. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit.5. Žalobce navrhoval rozhodnutí věci na základě předložených listin, žalovaný s tímto postupem souhlasil konkludentně, neboť zůstal nečinný.6. Žalobní tvrzení je doloženo a prokázáno smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru včetně příloh poskytujících standartní informace o spotřebitelském úvěru, evropský standardizovaný informační přehled, tabulku umoření, smlouvu o zřízení doplňkové služby Podpora, žádost o poskytnutí této služby a dotazník k posouzení úvěruschopnosti žadatele. Před poskytnutím úvěru žalobce zkoumal úvěruschopnost žadatele, tuto posuzoval a úvěr následně poskytl. Ze smlouvy zjistil soud, že výše úvěru činila 111 000 Kč a úvěr byl poskytnut tak, jak je sjednáno ve smlouvě. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok 29 % ročně za dobu sjednanou pro splacení úvěru, dále bylo sjednáno, že kapitalizovaný úrok se stává součástí jistiny. Dále je doloženo potvrzení o vyplacení úvěru doklad o verifikační platbě. Strany sjednaly úhradu poplatku za poskytnutí úvěru, který byl uhrazen zápočtem na jistinu. Soudu byly předloženy upomínky, které byly zaslány žalovanému a následné písemné rozhodnutí o zesplatnění úvěru. Soud z uvedených listin zjistil, že smlouva byla řádně uzavřena, žalovaný neplnil své povinnosti, dluh řádně nesplácel, a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni , datum, . Žalovanému bylo doručováno na adresu, kterou uvedl ve smlouvě. Je to adresa trvalého bydliště žalovaného.7. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1806 o.z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.9. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.11. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.12. Podle § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.13. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu. Žalobě soud nevyhověl pouze v nepatrné části týkající se sjednaných úroků a to s ohledem na zákonné omezení uvedené v § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. Žalobce požaduje smluvní úrok až do , datum, . Dluh se však stal splatným v den zesplatnění a žalobce může žádat smluvený úrok jen po dobu 90 dnů, poté již může požadovat jen úrok ve výši zákonného úroku z prodlení. Soud tedy žalobu ohledně části požadovaných úroků zamítl. Ve zbývající podstatné části bylo žalobě vyhověno. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalovaný byl náležitě poučen o podmínkách poskytnutí úvěru i následcích porušení povinnosti úvěr řádně splácet, jak dokládá smlouva. Soud vzal za prokázané, že žalobce jako věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru a byly sjednány podmínky splácení úvěru i sankce v případě porušení povinnosti úvěr řádně splácet. Bylo dohodnuto, jaká částka bude žalovanému poskytnuta a jaká částka bude vrácena. Byly sjednány podmínky, za kterých je žalobce oprávněn zesplatnit úvěr, jaké částky je oprávněn v tomto okamžiku žádat k zaplacení. Žalovaný se zavázal dle smlouvy a v rámci smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy uhradit částky tak, jak jsou zažalovány. Byla sjednána výše úroku, která odpovídá úrokům u jiných poskytovatelů úvěru. Ujednání nelze považovat za nepřiměřená. Žalovaný nesplnil svoji povinnost splácet dluh tak, jak se zavázal ve smlouvě o úvěru, úvěr se stal splatným. Důvodný je také požadavek na zaplacení jistiny, sjednaného úroku, ale jen po dobu 90 dnů prodlení, poté úroku sníženého i zákonného úroku z prodlení, poplatků za upomínky. Žalovaný žádné námitky proti uplatněné žalobě ani důkazy, které by vedly k zamítnutí návrhu, neučinil, nevznesl a nepředložil. Žalovaný zůstal nečinný. K jeho tíži jde i fakt, že si nezajistí vyzvedávání soudních písemností v místě trvalého pobytu.16. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, až na částečné zamítnutí požadavku na úhradu úroků, jak je vysvětleno výše. V prodlení je žalovaný ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, jak bylo sjednáno. Žalobce žádá úrok z prodlení ve výši platné v roce 2024, soud nemůže přiznat vyšší částku, než je žádána. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o.s.ř.17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 4 056 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášk