6 C 387/2024-33 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal k Okresnímu soudu v , adresa, žalobu na zaplacení dluhu vzniklého ze smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. K odůvodnění nároku tvrdil, že poskytl žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, peníze byly poukázány bankovním převodem na účet žalované. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky poskytovatele zápůjčky. Smlouva byla uzavřena dne , datum, . Termín splatnosti byl ujednán ve smlouvě. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku na webových stránkách žalobkyně , Anonymizováno, Žalovaná vyplnila příslušný formulář, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. V žádosti o poskytnutí zápůjčky zadala své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy a uvedla číslo účtu. Potvrdila, že se seznámila se smlouvou, obchodními podmínkami a s tímto souhlasí. Žalovaná se zavázala uhradit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 3 900 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne , datum, . Žalovaná své smluvní závazky řádně a včas neuhradila. Ke dni podání návrhu uhradila žalovaná na dluh částku 9 650 Kč, touto částkou byla umořena smluvní pokuta a částečně náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaná byla o úhradu dluhu opakovaně upomínána. Žalobce žádá úhradu jistiny a poplatku ve výši 23 900 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 930 Kč.2. Žalobce žádal vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz byl po jeho vydání zrušen, neboť se jej nepodařilo žalované doručit.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.4. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní kvalifikaci:5. Žalobce svá žalobní tvrzení prokazuje kopií smlouvy a obchodními podmínkami uveřejněnými na internetu, které obsahují všechny povinné náležitosti podle § 1843 o.z. Ze smlouvy zjistil soud výši zapůjčené částky 20 000 Kč, výši poplatku 3 900 Kč. Smlouva stanoví výši poplatků za upomínky a další náklady spojené s vymáháním pohledávky. Termín splatnosti byl sjednán ve smlouvě na den , datum, . Zaslání půjčené částky je prokázáno kopií výpisu z účtu zápůjčitele. Zápůjčka byla dle smlouvy a kopie z výpisu z účtu poskytnuta dne , datum, , když tento den byla smlouva uzavřena a měla být uhrazena nejpozději , datum, .6. Smlouva prokazuje ujednání o povinnosti hradit smluvní pokutu a náklady na uplatnění. Smluvní pokuta není touto žalobou vymáhána, neboť částka, kterou žalovaná uhradila byla započítána na sjednanou smluvní pokutu a částečně na úhradu nákladů na uplatnění pohledávky.7. Po právní stránce posuzuje soud uplatněný nárok podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.).8. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 1841 o.z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.10. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Podle § 122 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze- právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,- úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo- smluvní pokutu.12. Podle § 122 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.13. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Žalovaná zůstal nečinná, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedla. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že netvrdí žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku.15. Žalobce své právo na zaplacení zapůjčené částky, smluveného poplatku a úroků z prodlení prokázal důkazy shora uvedenými. Soud bral v úvahu i ujednání o smluvní pokutě, i když ta není předmětem žaloby, a to s ohledem na skutečnost, že platby žalované byly na tuto smluvní pokutu započteny, a proto nejsou nyní předmětem žaloby. Soud žalobě vyhověl, neboť žalobní tvrzení bylo prokázáno. Smlouva byla uzavírána v souladu výše uvedenými ustanoveními občanského zákoníku a není v rozporu s ustanovením z.č. 257/2016 Sb. o ochraně spotřebitele v platném znění. Žalobce žádá úrok z prodlení, nikoliv úrok z půjčky. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Lhůta splatnosti je v zákonem stanovené délce tří dnů od právní moci rozsudku, splatnost je k rukám žalobce.17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený SOP 994 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 120/2014 Sb., která mění vyhl.č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a DPH v zákonné výši. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 446 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobce.18. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, odběrném místě a údajích o fakturaci. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.