14 C 231/2025-30 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, nebo , právnická osoba, ) uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru.2. Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, nebo , právnická osoba, ) jako postupitelem a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako postupníkem. Následně byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem.3. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které se dostalo žalovanému, neboť není schopen doložit uzavřenou smlouvu o úvěru. Mezi žalovaným a poskytovatelem úvěru probíhalo jednání, a poskytovatel úvěru poskytl žalovanému částku 40 000 Kč, a to prostřednictvím plateb z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. Žalobce stanovil datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetl 10 dnů. Žalovaný ke dni podání žaloby nezaplatila žádnou částku.4. Soud vydal elektronický platební rozkaz, který se žalovanému nepodařilo doručit a proto byl zrušen.5. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ža žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.6. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o úvěru prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán.7. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.8. Z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Aktivní legitimace žalobce je doložena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a dokladem o zaplacení úplaty. Postoupení pohledávky byl oznámeno žalované, což dokládá oznamující dopis z , datum, .9. Poskytnutí finančních prostředků na účet na jméno žalované potvrzují potvrzení o platbách v částkách 4 000 Kč a 36 000 Kč. Poskytnutí finančních prostředků žalované dále dokládá výpis z účtu žalované (číslo uvedeno v žalobním tvrzení) a to z období listopad 2023 až únor 2024.10. Žalobce nedoložil smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly finanční prostředky žalované poskytnuty.11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Soud z předžalobní výzvy zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celkové částky 40 000 Kč a dále nákladů a sankcí s tvrzením, že tato částka je žádána na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.12. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovaném částku 40 000 Kč bez právního důvodu. Žalovanému vznikla povinnost toto plnění žalobci vrátit. Přijetím plnění bez právního důvodu (žalobce ani žalovaný právní důvod neprokázali) se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce, kterou žalovaný dosud žalobci nevrátil. Soud z těchto důvodů uložil žalovanému povinnost dosud nevrácenou částku 36 000 Kč, představující jeho bezdůvodné obohacení, žalobci vrátit.16. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou částky 40 000 Kč, vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně ode dne vzniku prodlení. Žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení.17. Žalovaný tedy není dosud v prodlení s plněním dluhu a soud z těchto důvodů zamítl žalobu v části, kde se žalobce domáhá zaplacení zákonných úroků z prodlení.18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. Soud vzal v úvahu, že předžalobní výzva uváděla jiné skutečnosti, než které byly uvedeny v žalobním tvrzení. Žalovaná byla vyzývána k plnění z jiného právního důvodu. Soud uzavřel, že žalobce nezaslal žalované řádnou předžalobní výzvu a z tohoto důvodu nesplnil podmínku danou uvedeným ustanovením. Soud tedy žalobci právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal.