3 C 206/2025-23 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. V žalobě tvrdil, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, (dříve , Anonymizováno, .), IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému celkem částku 20 000 Kč, a to v platbách 15000 Kč dne , datum, a 5000 Kč dne , datum, , realizovaných převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilním symbolem , var. symbol, . Žalobce není schopen uzavření smlouvy doložit, proto se svého nároku domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, které po žalovaném požaduje vydat. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel , právnická osoba, poskytl žalovanému částku 20 000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , ve které stanovil termín plnění na den , datum, , tedy 10 dnů od data odeslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádři, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s tímto postupem už v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Z listinných důkazů, a to z Potvrzení o provedených platbách a Sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , zjistil následující skutečnosti: Původní věřitel , právnická osoba, poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, a to v platbách 15000 Kč dne , datum, a 5000 Kč dne , datum, , realizovaných převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilním symbolem , var. symbol, . Ze Smluv o postoupení pohledávky včetně jmenného seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, se splatností dne , datum, , tedy 10 dnů od data odeslání předžalobní upomínky.5. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení, v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. V daném případě se žalobce domáhá rozhodnutí, dle kterého je žalovaný povinen zaplatit žalovanou částku z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Obohacení se mu dostalo na základě jednání o uzavření smlouvy, jejíž kopii žalobce není schopen doložit. Žalovaný tedy získal majetkový prospěch bez právního důvodu.9. Žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce jednal se žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru a poskytl žalovanému finanční částku ve výši 20 000 Kč. Smlouva není perfektní, žalobce nemá k dispozici smlouvu, kterou by žalovaný podepsal. Finanční částka však byla na jeho účet připsána, což soud zjistil ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, zaslaného na výzvu soudu. Právní důvod plnění není dán, žalovaný se tedy převzetím uvedené částky bezdůvodně obohatil. Toto obohacení je povinen vydat. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. Ocitl se tak v prodlení, a proto soud uložil žalovanému také povinnost zaplatit úroky z prodlení ve výši, která byla platná v okamžiku počátku prodlení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 373 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za úkony právní služby poskytnuté do , datum, , 400 Kč za úkony poskytnuté od , datum, ) ve výši 1 000 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 273 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 373 Kč.11. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Žalobce skupuje pohledávky, vymáhání pohledávek je jeho výdělečnou činností. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.