5 C 361/2025-39 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalované žalobu o zaplacení 12 393,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že společnost , právnická osoba, poskytla dne , datum, žalované půjčku ve výši 20 000 Kč. Celkovou částku, včetně poplatku za poskytnutí půjčky se žalovaná zavázala uhradit v týdenních splátkách ve sjednané výši, a to v hotovosti, přičemž poslední splátka byla stanovena na dne , datum, . Žalovaná dosud dluží jistinu půjčky 12 393,87 Kč a dále zákonné úroky z prodlení ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.2. Dále žalobce podal proti žalované žalobu o zaplacení částky 3 089,62 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uveden ve výroku IV. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a žalovanou. Půjčku 15 000 Kč, včetně poplatku za poskytnutí půjčky se žalovaná zavázala uhradit v týdenních splátkách ve sjednané výši, a to v hotovosti, přičemž poslední splátka byla stanovena na dne , datum, . Žalovaná smlouvy porušila, nedodržela sjednané splátky. Žalovaná uhradila pouze 20 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se věřitelem žalované stal žalobce.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalobce svoji účast u soudního jednání omluvil, souhlasil, aby proběhlo v jeho nepřítomnosti.4. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce, podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. na základě které žalované poskytl žalované částku 15 000 Kč. , adresa, 000 Kč byla žalované předána v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná se tedy zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit celkovou částku 25 440 Kč. Roční procentní sazba nákladů („RPSN“) byla stanoveno pro tuto půjčku ve výši 206,8 %.5. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce, podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. na základě které žalované poskytl žalované částku 20 000 Kč. Částka 20 000 Kč byla žalované předána v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaná se tedy zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit celkovou částku 33 920 Kč. Roční procentní sazba nákladů (!RPSN“) byla stanoveno pro tuto půjčku ve výši 206,8 %.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou žalobci.7. Podle § 3028 odst. 3 Občanského zákoníku se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti Občanského zákoníku, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti Občanského zákoníku, řídí dosavadními právními předpisy, v daném sporu tedy Zákonem č. 40/1964 Sb..8. Podle § 657 Zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.9. Podle § 39 zák. č. 40/1964 Sb., Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.10. Podle § 451 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb., Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle § 451 odst. 2, Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.11. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.12. Podle § 39 zák. č. 40/1964 Sb., Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.13. V souzené věci se žalobce po žalovaném podle shora citovaného ustanovení domáhá vrácení půjčky, kterou poskytl jeho právní předchůdce žalovanému.14. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Předně soud považuje za důležité poukázat na Smluvní podmínky uzavřené smlouvy o půjčce, která mimo jiné odkazuje na Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný v době, kdy byly obě shora uvedené smlouvy uzavřeny. Jedná-li se o právní vztah mezi dodavatelem a spotřebitelem, tj. o spotřebitelský závazek, je třeba nepřiměřenost úroku shledávat a hodnotit v kontextu § 55 a 56 obč. zák..15. V daném případě nelze smlouvu o půjčkách považovat za platné vzhledem k tomu, že se ze strany žalované jedná o spotřebitelský závazek, přičemž výše RPSN odporuje hranici mravnosti. Ve smlouvách stanovená výše RPSN mnohonásobně převyšuje výši běžného úročení půjček (úvěrů), poskytovaných ke dni uzavření smluv bankovními ústavy. Smlouvy o půjčkách jsou z důvodu stanovení RPSN v rozporu s dobrými mravy, a proto jsou absolutně neplatné. Následkem překročení stanovených hranic je absolutní neplatnost právního jednání. Tato neplatnost působí již od počátku (ex tunc). Následkem absolutní neplatnosti je vznik bezdůvodného obohacení. Plnění, které bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, je třeba vrátit (§ 451 a n.). Otázku neplatnosti třeba posuzovat k okamžiku vzniku právního jednání. Z tohoto důvodu soud hodnotil právní důvod na vydání částek, které byly právním předchůdcem žalobce žalované poskytnuty, jako nároky na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu shora citovaného ustanovení § 451 odst. 1 Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.. Smlouva o půjčce je absolutně neplatná podle § 39 zák. č. 40/1964 Sb., neboť odporuje shora citovanému ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb..16. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě neplatné smlouvy částku 20 000 Kč. Žalovaná neprokázala, že dosud z této částky vrátila 12 393,87 Kč. Dále právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná neprokázala, že z této částky dosud vrátila částku 3 089,62 Kč.17. Protože žalovaná ve sjednané lhůtě ani později z poskytnuté částky 2 0000 Kč dosud nevrátila 12 393,87 Kč a dále z poskytnuté částky 15 000 Kč dosud nevrátila 3 089,62 Kč, bezdůvodně se obohatila na úkor právního předchůdce žalobce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek je věřitelem této pohledávky žalobce. Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce, kterou z poskytnuté částky žalovaná dosud žalobci nevrátila. Soud proto uložil žalované povinnost uvedenou ve výroku I. a III. tohoto rozsudku. Ve zbývající části žalovaného nároku, převyšujícího bezdůvodné obohacení žalované, soud žalobu zamítl.18. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy soud uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítl. Žalobce z důvodu neplatnosti smlouvy nemá nárok na zaplacení poplatků a smluvních úroků, jakož i dalších nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z důvodu neplatnosti smlouvy soud žalobci nepřiznal ani úroky z prodlení s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (§ 87 odst. 1 s.ú), ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021). Ve zbývajícím rozsahu žalobou uplatněný nárok soud zamítl.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobce neuspěl ani z poloviny žalovaného nároku. Žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.