15 C 403/2025-65 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 87 341,94 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu dlužné pohledávky vyplývající ze Smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Z žádosti o úvěr, smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet, sazebníku poplatků, Produktových podmínek spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, výpisu z účtu žalovaného má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal čerpaný úvěr (jistinu a úrok) splácet v měsíčních splátkách ve výši 1,80 % z úvěrového rámce, tj. 2 700 Kč, splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje , datum, . Úrok činil 6,90 % ročně. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet úvěr. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v této žádosti (viz. doložený výpis z účtu).4. Z platební historie a oznámení o prohlášení úvěru za splatný má soud za prokázané, že žalovaný revolvingový úvěr čerpal, sjednané splátky revolvingového úvěru však řádně nehradil, proto právní předchůdce žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru, kdy současně žalovaného vyzval k úhradě celé dlužné pohledávky.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek, dohody o úplatě a potvrzení má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávky z výše uvedené smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet.6. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek z výše uvedené úvěrové smlouvy.7. Z výzvy k plnění ze dne , datum, a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných pohledávek ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení. Výše pohledávky činila k datu výzvy celkem , hodnota, Kč. Žalovaný poté na dlužnou částku ničeho neuhradil.8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal čerpaný úvěr (jistinu a úrok) splácet v měsíčních splátkách ve výši 1,80 % z úvěrového rámce, tj. 2 700 Kč, splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje , datum, . Úrok činil 6,90 % ročně. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet úvěr. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v této žádosti. Žalovaný revolvingový úvěr čerpal, sjednané splátky revolvingového úvěru však řádně nehradil, proto právní předchůdce žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru, kdy současně žalovaného vyzval k úhradě celé dlužné pohledávky.Právní předchůdce žalobce následně postoupil pohledávku z výše uvedené smlouvy na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný pohledávku řádně neuhradil ani po výzvě žalobce.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.12. Žaloba je důvodná.13. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl na základě úvěrové smlouvy úvěrový rámec ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky včetně úroku a poplatků žalobci splácet v předepsaných měsíčních splátkách. Žalovaný čerpaný úvěrový rámec řádně nesplácel, proto došlo ze strany právního předchůdce žalobce k zesplatnění úvěru. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z této smlouvy na žalobce. Žalovaný dlužné pohledávky nevrátil ani po výzvě žalobce. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Protože žalovaný neprokázal, že revolvingový úvěr řádně splácel, soud žalobě vyhověl. Žalovaný dluh nesplnil, je tedy povinen uhradit dlužnou částku včetně sjednaných poplatků, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení v částce 21 898,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 494 Kč, odměny za zastupování advokátem v celkové výši 13 860 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 4 620 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 450 Kč, a 21 % DPH. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.15. Soud však žalobci nepřiznal náhradu za úkon právní služby spočívající v písemném podání ze dne , datum, a jeden režijní paušál, neboť tímto podáním žalobce doplnil žalobní tvrzení na výzvu soudu. Tato tvrzení měl ale učinit žalobce již v žalobě, neboť je povinností žalobce tvrdit rozhodné skutečností úplně. Tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je zásadní tvrzení, jehož prokázání má vliv na závěr o platnosti uzavřené smlouvy. Pokud žalobce tato tvrzení doplňuje, až na výzvu soudu, nelze toto přičítat k tíži žalovaného a zvyšovat tím náklady řízení. Takový náklad není ze strany žalobce účelně vynaloženým nákladem. Soud tedy za tento úkon náhradu nepřiznal.