3 C 418/2025-35 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 203 833,38 Kč z titulu nesplaceného úvěru dle Smlouvy o úvěru „, Anonymizováno, “ č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce – , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, - žalovanému finanční prostředky ve výši 198 450 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté plnění vrátit a zároveň zaplatit úrok, sjednaný ve výši 10,29 % ročně a další ceny za případné služby, dle aktuálního sazebníku.2. K odůvodnění návrhu uvedl žalobce tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru , Anonymizováno, . Nedílnou součástí této Smlouvy byly obchodní podmínky banky a sazebník.3. Před uzavřením smlouvy posuzovala banka s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Vyhodnotila osobní údaje žadatele, informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalovaného. Tyto údaje zaznamenala do Žádosti o poskytnutí Presto půjčky nebo v jejím doplnění. Informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a oproti informacím získaných z veřejných registrů a od , jméno FO, .4. Žalovanému byl poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 198 450 Kč. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru s úrokovou sazbou ve výši 10,29 % ročně, sjednanou ve Smlouvě a dále sjednané příslušenství. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve sjednaných 120 pravidelných měsíčních splátkách, vždy k 15. dni kalendářního měsíce.5. Žalovaný sjednané splátky úvěru a úroků a poplatky nesplácel řádně a včas. Poskytovatel úvěru tento úvěr zesplatnil, a žádal uhrazení celého dluhu upomínkou ze dne , datum, . Dnem , datum, se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobce chybně v žalobě uvedl, že k zesplatnění úvěru došlo k datu , datum, , ačkoli v tento den došlo k poskytnutí úvěru.6. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .7. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný žádnou částku.8. Žalobce požaduje zaplacení jistiny ve výši 189 387,93 Kč, smluvní úroky ve výši 14 445,45 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění dluhu. Žalovanému byla zaslána dne , datum, předžalobní výzva.9. Žalobce navrhoval rozhodnutí věci bez nařízení jednání, na základě předložených listin. Žalovaný s rozhodnutím sporu na základě listin souhlasil konkludentně.10. Soud provedl důkazy předložené v listinné podobě. Učinil následující skutková zjištění: Žádost o poskytnutí , Anonymizováno, , Návrh na uzavření smlouvy o úvěru , Anonymizováno, “ a příloha ke smlouvě, vše pod číslem , Anonymizováno, a listina Akceptace návrhu na uzavření uvedené smlouvy ze dne , datum, dokládají smluvní vztah mezi žalovaným a poskytovatelem úvěru , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, Žalovanému byl poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 198 450 Kč. Smluvený úrok byl ve výši 10,29 % ročně ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru a celková RPSN činila 10,99 %. Úvěr měl být splacen ve 120 měsíčních splátkách, se splatností vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Smluvní strany se zavázaly dodržovat Všeobecné obchodní podmínky poskytovatele úvěru a ceník, které jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru.11. Poskytnutí úvěru prokazuje výpis z úvěru, částka byla poskytnuta bezhotovostně.12. Poskytnutí úvěru a dluh žalovaného prokazují výpisy z úvěru. Výši dlužné jistiny dokládá výpis , Anonymizováno, .13. Zesplatnění úvěru ke dni , datum, je prokázáno rozhodnutím , jméno FO, z téhož dne. Zesplatnění bylo žalovanému oznámeno písemně doporučeným dopisem, jak vyplývá z přiloženého poštovního podacího archu. Před zesplatněním úvěru byly žalovanému opakovaně zasílány upomínky k úhradě dlužných splátek.14. Žalobce uvedl, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. , jméno FO, měla informaci o výši příjmů, o pracovním poměru, o rodinných poměrech žadatele o úvěr. , jméno FO, ověřila osobu žadatele o úvěr ve veřejných registrech. , jméno FO, vyhodnotila, že úvěr lze poskytnout.15. Žalobce doložil aktivní legitimaci, doložil smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovaným byla postoupena pod číslem , hodnota, . Žalobce doložil kopii dopisu ze dne , datum, , kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky.16. Právní poměry mezi žalobcem (jeho právním předchůdcem) a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 ods.t 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle ustanovení § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.21. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 198 450 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení.22. Soud se zabýval otázkou zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru tuto povinnost splnil. Zkoumal poměry žalovaného a následně mu úvěr poskytl. Smlouvu soud tedy hodnotí jako platně uzavřenou.23. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že je aktivně legitimován pro daný spor, což doložil smlouvou o postoupení pohledávky a dále že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny a smluveného úroku, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli nebo žalobci uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.24. Žaloba však není zčásti důvodná, pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení. Žalobce totiž požadoval přiznání úroku z prodlení již od , dat