6 C 373/2025-88 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a další částku 7 994 Kč, která představuje úrok v pevně sjednané výši, s úrokovou sazbou 56 % ročně, částku za zpracování úvěru, částku za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný se zavázal celkovou částku 17 994 Kč uhradit v 52 týdenních splátkách po 347 Kč, poslední splátka byla ve výši 297 Kč. Žalovaný uhradil jen částku 2 650 Kč v průběhu února 2020 částky 400 kč, 350 Kč, 350 Kč a , datum, částku 1 550 Kč. Částky započetl poskytovatel úvěru částečně na jistinu a to 1 658,52 Kč a částečně na poplatky a to 991,48 Kč. Žalovaný následně nehradil žádné další sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. V důsledku neplnění povinnosti řádně úvěr splácet vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, která byla kapitalizována ke dni , datum, a žalobce žádá jen částku 5 000 Kč. Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení.2. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce zkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, vycházel z údajů získaných z nebankovních registrů, a dalších registrů a databází (insolvenční rejstřík, neplatné doklady atd.). K osobním údajům uvedl, že žalovaný předložil pracovní smlouvu na pozici pracovník úklidu s měsíčním čistým příjmem ve výši 16 766 Kč. Výši příjmu měl ověřit pověřený vázaný zástupce poskytovatele úvěru z výplatních pásek za měsíce prosinec 2019 a leden 2020. pověřený vázaný zástupce poskytovatele úvěru měl také provést podrobnou analýzu výdajů a příjmů žalovaného. Žalovaný sdělil odhadované výdaje ve výši 8 000 Kč měsíčně. Údaje jsou zaznamenány v zákaznické kartě. V kartě je uvedeno, že žalovaný žije s partnerkou a má 2 vyživovací povinnosti.3. Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a to s účinností k , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem a byl vyzván k okamžité úhradě dluhu v termínu nejdéle do , datum, .4. Ke dni , datum, vyčíslil žalobce dluh a požaduje zaplacení jistiny 8 341,48 Kč a dlužný poplatek 7 002,52 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 517,88 Kč. . Po tomto datu do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil žalovaný žádnou částku. Neuhrazená jistina se úročí sjednaným úrokem ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení a dále je žádán zákonný úrok z prodlení. Žalobce dále žádá smluvní úrok 11,75 % z jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny od , datum, do zaplacení., právnická osoba, návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit. Platební rozkaz soud zrušil.6. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil.7. Smluvní vztah vznikl za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.).8. Ze smlouvy nezjistil soud žádné údaje o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce ani na výzvu soudu nepředložil žádné konkrétní listiny, který mi zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložil, pouze uvedl obecné údaje o tvrzeném zkoumání a údaje o zjištěných příjmech a pracovní m poměru žalovaného, ale tyto údaje nebyly ničím doloženy. Žalobce navrhl výslech svědků, ale tento návrh posléze odvolal a sdělil, že žádné další důkazy nemá k dispozici.9. Z výpisu ze systému ISAS u podepsaného soudu zjistil soud, že proti žalovaného byla v roce 2013, 2016 a 2018 zahájena exekuční řízení, která v době poskytnutí úvěru nebyla ukončena. Z návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podaného dne , datum, zjistil soud, že žalobce zahájil řízení proti žalovanému, a to řízení o zaplacení dluhu z půjčky, kterou poskytla žalobci společnost , právnická osoba, v roce 2012 a tato půjčka nebyla splacena. Předmětem žaloby byl dluh na jistině ve výši 7 983 Kč a příslušenství smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Stejná společnost přesto poskytla žalovanému další úvěr v roce 2020.10. Smlouva prokazuje poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, závazek uhradit poplatek celkem , hodnota, Kč, který zahrnuje úrok v částce 3 103Kč a částku 4 891 Kč za zpracování úvěru a za flexibilní a komfortní splácení. Celková dlužná částka byla ve výši 44 690 Kč. Úroková sazba činila 56 % p.a. Žalovaný měla dlužnou částku uhradit v 52 týdenních splátkách po 347 Kč, poslední splátka. RPSN (roční procentní sazba nákladů) je 263,12 %.11. Přehled splácení – tabulka umoření dokládá tvrzený dluh.12. Ze systému ARAD ČMB zjistil soud, že běžná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů v lednu 2020 byla 8,2 % ročně.13. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, kopie je založena ve spise.14. Postoupení pohledávky prokazuje smlouva, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty a oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k okamžitému splacení dluhu.15. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, když součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, což je obsaženo ve smlouvě.16. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávky, k důkazu byla předložena také kopie oznámení o postoupení pohledávky adresovaná žalovanému.17. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů po projednání věci. V první řadě byl soud povinen zkoumat, zda je smlouva uzavřena platně.18. Úsudek, zda úvěrová smlouva je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je soud povinen činit z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.19. Absolutní neplatnost smlouvy způsobuje také lichevní výše sjednaných úroků. Podle přehledu běžných úroků ČNB systém ARAD zjistil soud, že v lednu 2020 byla běžná úroková průměrná sazba u spotřebitelských úvěrů ve výši 8,2 % p.a. Poskytovatel úvěru žádal úrok ve výši 56 % a to jako pevný úrok po celou dobu trvání smlouvy, který byl vyčíslen na částku 3 103 Kč. Taková výše úroku je zcela nepochybně lichevní a způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Celkové roční náklady byly ve výši 263,12 % p.a. Takové sazby hodnotí soud jako lichevní, zcela nepřiměřené, tedy absolutně neplatné ujednání.20. V rozporu s dobrými mravy se dle ustálené soudní praxe zpravidla považuje výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.21. Pokud si účastníci ve smlouvě sjednali úrok výrazně vyšší, byla smlouva od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., kdy neplatně sjednaný úrok vzhledem k ustálené soudní praxi způsobil neplatnost celé smlouvy o úvěru (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/2005 nebo 21 Cdo 1484/2004).22. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek úroku sjednaného v rozporu s dobrými mravy, je přitom nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zabývat se i bez návrhu žalovaného.23. Soud dále nemá za prokázané, že by otázka úvěruschopnosti žalovaného byla zkoumána pečlivě. Poskytovatel úvěru vycházel ze zákaznické karty. Tvrzené údaje nejsou ničím doloženy. Žalobce uváděl, že měl k dispozici výplatní pásku žalovaného za měsíc leden 2020, ale úvěr byl poskytnut dne , datum, , tedy v době, kdy žalovaný ještě nemohl mít výplatní pásku za leden 2020 k dispozici. Jeho majetková situace byla zkoumána velmi povrchně a učiněné závěry nekorespondují s údaji uvedenými v zákaznické kartě. Při tvrzení, že žalobce má 2 vyživovací povinnosti, kdy není uveden žádný příjem partnerky a rodina žije v nájemním bytě, jsou předpokládané měsíční výdaje žadatele uvedené v částce 8 000 Kč zcela nereálné. Dále soud konstatuje, že pouhá lustrace v insolvenčním rejstříku je nedostatečná. Žalovaný byl zatížen exekucemi, je zcela zřejmé, že v minulosti své finanční závazky řádně neplnil, přesto mu byl poskytnut úvěr. Finanční závazky neplnil ani vůči poskytovateli úvěru, v době poskytnutí úvěru neměl uhrazen dluh z dříve poskytované půjčky.24. Soud je toho názoru, že cílem poskytovatelů nebankovních úvěrů byl pouze generovaný zisk od osob, které při uzavírání úvěru jsou v nějaké tíživé finanční situaci a nejsou schopni náležitě zvážit své schopnosti hradit sjednané závazky v budoucnu a nejsou schopni