6 C 457/2025-80 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku rozsudku.2. K odůvodnění návrhu uvedl tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru , Anonymizováno, číslo , hodnota, . Nedílnou součástí této Smlouvy byly obchodní podmínky banky a sazebník.3. Před uzavřením smlouvy posuzovala banka s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Vyhodnotila osobní údaje žadatele, informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalovaného. Tyto údaje zaznamenala do Žádosti o poskytnutí , Anonymizováno, nebo v jejím doplnění. Informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a oproti informacím získaných z veřejných registrů a od , jméno FO, .4. Žalovanému byl poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 400 000 Kč. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru s úrokovou sazbou ve výši 9,9 % ročně, sjednanou ve Smlouvě a dále sjednané příslušenství. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve sjednaných 96 pravidelných měsíčních splátkách, vždy k 20.dni kalendářního měsíce.5. Žalovaný sjednané splátky úvěru a úroků a poplatky nesplácel řádně a včas. Poskytovatel úvěru tento úvěr zesplatnil, a žádal uhrazení celého dluhu upomínkou ze dne , datum, . Dnem , datum, se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky.6. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .7. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný žádnou částku.8. Žalobce požaduje zaplacení jistiny ve výši 85 242,13 Kč, smluvní úroky ve výši 4 896,75 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění dluhu. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.9. Žalobce navrhoval rozhodnutí věci bez nařízení jednání, na základě předložených listin. Žalobce doložil aktivní legitimaci pro daný spor - smlouvu o postoupení pohledávek až po výzvě a telefonické urgenci soudu. Žalovaný s rozhodnutím sporu na základě listin souhlasil konkludentně.10. Soud provedl důkazy předložené v listinné podobě. Učinil následující skutková zjištění: Žádost o poskytnutí , Anonymizováno, , Návrh na uzavření smlouvy o úvěru , Anonymizováno, a příloha ke smlouvě, vše pod číslem , hodnota, a listina Akceptace návrhu na uzavření uvedené smlouvy ze dne , datum, dokládají smluvní vztah mezi žalovaným a poskytovatelem úvěru , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, . Žalovanému byl poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 400 000 Kč. Smluvený úrok byl ve výši 9,9 % ročně ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru a celková RPSN činila 10,49 %. Úvěr měl být splacen v 96 měsíčních splátkách, se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Smluvní strany se zavázaly dodržovat Všeobecné obchodní podmínky poskytovatele úvěru a ceník, které jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru.11. Poskytnutí úvěru prokazuje výpis z úvěru, částka byla poskytnuta bezhotovostně.12. Poskytnutí úvěru a dluh žalovaného prokazují výpisy z úvěru. Výši dlužné jistiny dokládá výpis , Anonymizováno, .13. Zesplatnění úvěru ke dni , datum, je prokázáno rozhodnutím , jméno FO, z téhož dne. Zesplatnění bylo žalovanému oznámeno písemně. Před zesplatněním úvěru byly žalovanému opakovaně zasílány upomínky k úhradě dlužných splátek.14. Žalobce uvedl, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. , jméno FO, měla informaci o výši příjmů, o pracovním poměru, o rodinných poměrech žadatele o úvěr. , jméno FO, ověřila osobu žadatele o úvěr ve veřejných registrech. , jméno FO, vyhodnotila, že úvěr lze poskytnout.15. Žalobce doložil aktivní legitimaci, doložil smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovaným byla postoupena pod číslem , hodnota, . Žalobce doložil kopii dopisu ze dne , datum, , kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky.16. Právní poměry mezi žalobcem (jeho právním předchůdcem) a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 ods.t 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle ustanovení § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.21. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 400 000 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení.22. Soud se zabýval otázkou zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru tuto povinnost splnil. Zkoumal poměry žalovaného a následně mu úvěr poskytl. O správnosti závěru, že žalovaný byl schopen úvěr splácet svědčí i skutečnost, že žalovaný podstatnou část úvěru splatil (úvěr byl ve výši 400 000 Kč a nesplacená jistina je 85 242,13 Kč, úvěr žalovaný splácel několik let řádně). Smlouvu soud tedy hodnotí jako platně uzavřenou.23. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že je aktivně legitimován pro daný spor, což doložil smlouvou o postoupení pohledávky a dále že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny a smluveného úroku, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli nebo žalobci uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 986 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 3 606 Kč. Dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (4 740 Kč za jeden úkon právní služby) za 2 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, žaloba – tak náleží odměna 2 x 4 740 Kč, tj. 9