6 C 65/2026-58 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovaným, když žalovaný byla povinen uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč a další částku 16 665 Kč, která představuje úrok v pevně sjednané výši 9 445 Kč, s úrokovou sazbou 14,75 % ročně, částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 796 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 52 týdenních splátkách po 686 Kč, poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný uhradil celkem částku 7 932 Kč.2. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce zkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, vycházel z údajů, které žalovaný sdělil a jsou zaznamenány v zákaznické kartě. V doplnění tvrzení po výzvě soudu tvrdil žalobce, že žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný k prokázání výdělku doložil výplatní pásky za duben a květen 2023. Žalobce zjistil, že jeho příjem je 37 423 Kč, žalovaný pracoval, jako dělník, žil v nájmu, neměl úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Poskytovatel úvěru ověřil v insolvenčním rejstříku, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. V doplnění žalobních tvrzení uvedl žalobce, že poskytovatel úvěru vzal v úvahu čistý měsíční příjem žalované ve výši 40 072 Kč, bydlení ve vlastním bytě bez zástavy, dále uvedla, že nemá vyživovací povinnosti, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku od jiné společnosti.3. Ke dni , datum, vyčíslil žalobce dluh a požaduje zaplacení jistiny 15 851,61 Kč a dlužný poplatek 11 404,54 Kč, smluvní pokutu ve výši 9 500 Kč. Po tomto datu do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil žalovaný žádnou částku. Neuhrazená jistina se úročí sjednaným úrokem ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení a dále je žádán zákonný úrok z prodlení.4. Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a to s účinností k , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem.5. Žalobce navrhoval vydání elektronického platebního rozkazu. Ten nemohl být soudem vydán, neboť soud je povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda uzavřené smlouvy nejsou absolutně neplatné. Takové zkoumání nelze učinit v rozkazním řízení. Věc byla převedena do agendy C.6. Smluvní vztah vznikl za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.).7. Ke smlouvě č. , hodnota, zjistil soud, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet úvěr. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, údaje jsou uvedeny v zákaznické kartě. Výše výdělku je doložena dvěma výplatními páskami za duben a květen 2023. Z této karty zjistil soud, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nežije v partnerském vztahu, bydlí v nájemním bytě. Má základní vzdělání, Žalovaný uvedl a doložil čistý měsíční příjem 37 423 Kč Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny v částce 2 500 Kč. , jméno FO, výdaje tato částka zahrnuje, není uvedeno.8. Smlouva prokazuje poskytnutí úvěru ve výši 19 000 Kč, závazek uhradit poplatek celkem , hodnota, Kč. Celková dlužná částka byla ve výši 35 665 Kč. Úroková sazba činila 86 % p.a., RPSN 13 354 %. Sjednána byla povinnost hradit smluvní pokutu, poplatky za doplňkové služby.9. Přehled splácení – tabulka umoření dokládá tvrzený dluh.10. Žalovanému byly zaslány upomínky.11. Postoupení pohledávky prokazuje smlouva, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty a oznámení o postoupení pohledávky.12. Žalobce se domáhal zaplacení dlužných částek z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, když součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, což je obsaženo ve smlouvě i ve všeobecných obchodních podmínkách.13. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávky, k důkazu byla předložena také kopie oznámení o postoupení pohledávky adresovaná žalované.14. Úsudek, zda úvěrová smlouva je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je soud povinen činit z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.15. Absolutní neplatnost smlouvy způsobuje také lichevní výše sjednaných úroků. Podle přehledu běžných úroků ČNB systém ARAD zjistil soud, že v červnu 2023 byla běžná úroková průměrná sazba u spotřebitelských úvěrů ve výši 9,46 p.a., Poskytovatel úvěru žádal úrok ve výši 86 % (NIKOLIV 14,75 % , jméno FO, UVEDENO V ŽALOBNÍM TVRZENÍ) a to jako pevný úrok po celou dobu trvání smlouvy. Taková výše úroku je zcela nepochybně lichevní a způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Výše RPSN v řádech tisíců procent je také zcela jistě v rozporu s dobrými mravy. Výše RPSN svědčí o lichevních praktikách poskytovatele úvěru.16. V rozporu s dobrými mravy se dle ustálené soudní praxe zpravidla považuje výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.17. Pokud si účastníci ve smlouvě sjednali úrok výrazně vyšší, byla smlouva od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., kdy neplatně sjednaný úrok vzhledem k ustálené soudní praxi způsobil neplatnost celé smlouvy o úvěru (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/2005 nebo 21 Cdo 1484/2004).18. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek úroku sjednaného v rozporu s dobrými mravy, je přitom nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zabývat se i bez návrhu žalovaného.19. Soud dále nemá za prokázané, že by otázka Ověřil pouze výši příjmu žalovaného. Z karty ani z doplnění tvrzení není zřejmé, jak byly zkoumány skutečné životní náklady žalovaného. Pokud by měl výdaje v měsíci pouze ve výši, jak je uvedeno, tj. 2 500 Kč a jeho příjem byl více jak 37 000 Kč čistého měsíčně, tak je dost nepravděpodobné, že by potřeboval řešit svoji finanční situaci úvěr s tak nevýhodnými podmínkami. Není řešeno, jaké měl výdaje na bydlení (žil v nájmu) jaké měl výdaje na dopravu do zaměstnání, stravu a ostatní životní náklady. , adresa, 500 kč nemohla tyto náklady pokrýt a poskytovatel úvěru se tím evidentně vůbec nezabýval. Soud je toho názoru, že poskytovatel úvěru by měl zkoumal skutečnou a reálnou finanční situaci žadatele, nikoliv vycházet z nějakých tabulkových minimálních výdajů, respektive životních nákladů, které jsou stanovovány například pro určení životního minima. Pokud z těch údajů vychází, nezkoumá skutečně zodpovědně reálné možnosti žadatele o úvěr, tento také řádně splatit, a to bez nebezpečí úpadku do dluhové pasti.20. Soud je toho názoru, že cílem poskytovatelů nebankovních úvěrů byl pouze generovaný zisk od osob, které při uzavírání úvěru jsou v nějaké tíživé finanční situaci a nejsou schopni náležitě zvážit své schopnosti hradit sjednané závazky v budoucnu a nejsou schopni posoudit, zda částka, která je požadována jako sjednaný úrok a další platby je adekvátní poskytované výši úvěru. Takové jednání pak vyhodnotil soud i ve světle současné judikatury jako jednání, které je v rozporu s dobrými mravy a způsobuje absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru.21. Samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 z. s. ú. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 z. s. ú. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatř