8 C 237/2025-98 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 329.529,98 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 360,930 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po 5.137 Kč spolu s úrokem ve výši 9,99 % ročně a příslušnými poplatky. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, když úvěr ke dni , datum, zesplatnil, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z téhož dne. Tvrdil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil s účinností od , datum, na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn doporučeným dopisem ze dne , datum, , přičemž pohledávka za žalovanými ke dni zesplatnění byla tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 316.534,10 Kč, připsanými úroky úvěru ve výši 7.993,10 Kč, poplatky ve výši 5.002,78 Kč, úrokem z úvěru ve výši 7.993,10 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9.977,39 Kč. Tvrdil, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a proto žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.3. Smlouvou o úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce vyhotovil znění smlouvy o úvěru, dle kterého se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 29.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 57,30 % prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 1.767 Kč počínaje měsícem říjen 2022. Součástí vyhotovení smlouvy jsou příslušná ujednání o smluvní pokutě. Ze smlouvy je zřejmé, že žalovaný ji podepsal jedinečným elektronickým kódem č. , hodnota, dne , datum, .1. Dokladem o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne , datum, byly na bankovní účet č. , č. účtu, zaslány peněžní prostředky ve výši 29.000 Kč.2. Z platební historie soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil dne , datum, splátku 1.767 Kč a dne , datum, splátku 1.767 Kč.3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru.4. Oznámením o postoupení pohledávek z , datum, a podacím lístkem z , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru na žalobce.5. Výzvou k plnění z , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o úvěru ve výši 51.549,10 Kč.6. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne , datum, byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 360.930 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 9,9 % prostřednictvím pravidelných splátek po 5.137 Kč měsíčně s tím, že část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 200.930 Kč bude použita na splacení úvěru u , právnická osoba, . č. úvěrového účtu , č. účtu, a zbývající část bude použita dle uvážení žalovaného (prokazuje smlouva o úvěru na č.l. 18-21). Žalobce vyplatil na bankovní účet žalovaného dne , datum, částku 161.990,33 Kč (prokazuje výpis z účtu na č.l. 90). Žalovaný neplnil své závazky, když poskytnutý úvěr řádně nesplácel, úvěr byl proto ke dni , datum, zesplatněn (prokazuje výzva k okamžité úhradě dluhu z , datum, na č.l. 23). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, a to s účinností ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z , datum, (prokazuje smlouva o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek a vyrozumění o postoupení na č. l. 24-31). Ke dni postoupení pohledávky, tj. k , datum, , pohledávka za žalovaným představovala částku jednak 324.527,20 Kč představující zůstatek jistiny úvěru ve výši 316.534,10 Kč, neuhrazené připsané úroky ve výši 7.993,10 Kč a poplatky ve výši 5.002,78 Kč, přičemž žalovaný poté na svůj dluh již ničeho neuhradil. Žalovaný neprokázal, že by z poskytnutého úvěru cokoliv vrátil.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce v řízení prokázal, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěr v celkové výši 360,930 Kč. Podmínky úvěru žalovaný řádně neplnil, když poskytnuté peněžní prostředky řádně nevrátil. Žalovaný nesplnil svůj závazek ze smlouvy o úvěru, soud proto rozhodl tak, že žalovaný je povinen žalobci zaplatit dlužnou částku z poskytnutého úvěru ve výši 329.529,98 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru a dlužné poplatky. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně i prokázal, že žalobní pohledávku alespoň částečně uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, právně významné skutečnosti netvrdil a nikterak neprokázal. Žalobci se naopak podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, proto soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, dlužných smluvních úroků, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce, má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 68.285,40 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 13.182 Kč, dále odměna advokáta, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty 329.529,98 Kč v celkové výši 43.290 Kč sestávající z částky 9.620 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1, odst. 2 a.t. (1x převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a), 1x písemné podání ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d), 1x jednoduchá výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h), kdy odměnu za tento úkon bylo potřeba s ohledem na absenci právního rozboru počítat v poloviční výši, 2x účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) dne , datum, a dne , datum, ), dále pět paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. v celkové výši 2.250 Kč. Žalobce má dále nárok na daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 45.540 Kč ve výši 9.563,40 Kč, neboť zástupce žalobce prokázal, že je plátcem této daně. Soud oproti tomu nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení za účast na jednání soudu dne , datum, , neboť tento úkon nebyl vynaložen účelně, když žalovaný nereagoval na předchozí výzvu soudu z jednání konaného dne , datum, , a jednání tak muselo být odročeno za účelem doplnění dokazování. Soud tedy neshledal důvod, pro který by takto neúčelně vynaložené náklady měly jít k tíži žalovaného.13. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.