15 C 34/2018-229 — Okresní soud v Nymburce

1. Dne [datum] podali žalobci ke zdejšímu soudu žalobu o určení výše náhrady za odňaté a nevydané pozemky a o nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy. Uvedli, že dne [datum] vydalo Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad Praha rozhodnutí č.j. PÚ 5553/92/6 dle § 9 odst. 4 zákona o půdě, kterým bylo určeno, že [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nejsou vlastníky pozemku dle PK parc. [číslo] role o výměře 10 871 m² v k.ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu (pozemek), resp. že tento pozemek nelze pro překážku zastavěnosti oprávněným osobám vydat s tím, že jim přísluší náhrada v podobě jiného pozemku, popř. finanční náhrada. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobcům byla stanovena výše finanční náhrady za nevydaný pozemek PK parc. [číslo] v k.ú. [část obce] na základě znaleckého posudku [číslo] 2013 ze dne [datum], vyhotoveného znalkyní [jméno] [příjmení], kterým byl tento pozemek oceněn jako pozemek zemědělský v kultuře role na částku [částka]. Pozemek byl oceněn ke dni, kdy bylo převedeno vlastnické právo k němu na stát, tedy k [datum]. Žalovaná evidovala tyto nároky: [celé jméno žalobce] nárok ve výši [částka]; [celé jméno žalobkyně] nárok ve výši [částka]; [celé jméno žalobce] nárok ve výši [částka] a [celé jméno žalobkyně] nárok ve výši [částka]. Žalobci si nechali zpracovat vlastní znalecký posudek, a to znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který stanovil (ZP [číslo] ze dne [datum]), že cena pozemku PK parc. [číslo] v k.ú. [část obce] je dle zákona o půdě ve výši [částka], když předmětný pozemek ocenil jako pozemek stavební (za 1m² [částka] dle § 14 odst. 1, přílohy [číslo] vyhlášky). Žalobci mají na určení výše náhrady za odňaté a nevydané pozemky naléhavý právní zájem, neboť rozhodnutím o výši konkrétního finanční náhrady, na kterou mají žalobci nárok, bude do budoucna odstraněna nejistota spočívající v tom, jaký charakter náhradního pozemku jim může být vydán či jaká adekvátní finanční náhrada jim má být za pozemek zaplacena. S ohledem na výše uvedené vyzvali žalobci žalovanou dne [datum] k přecenění pozemku, žalovaná však nápravu dosud nezjednala, ani se k věci nevyjádřila. Dále žalobci v žalobě uváděli, že se snažili dosáhnout uspokojení svých restitučních nároků úředním postupem, když disciplinovaně respektovali požadavky žalované a vstupovali do jednotlivých nabídkových řízení. Žalobci se účastnili desítek veřejných nabídkových řízení, v některých byli úspěšní, v některých nikoli. Doposud však nebyly uspokojeny veškeré nároky žalobců. Dle žalobců je hlavním důvodem délka trvání řízení před Pozemkovým úřadem Praha a jeho právním nástupcem, kdy toto řízení trvalo 25 let a dále ve skutečnosti, že [anonymizováno] úřad, resp. žalovaná nezařazují do veřejných nabídek dostatek vhodných náhradních pozemků tak, aby mohlo dojít k snadnému a rychlému uspokojení restitučních nároků. Obecně lze říci, že do nabídky nikdy nebyl zařazen takový pozemek, který by byl přiměřené výměry a kvality i co do lokality jako pozemky nevydané, které se nacházejí v k.ú. [část obce]. V posledních 6 letech je zjevná liknavost žalované, kdy žalovaná vyhlásila pouze několik veřejných nabídek s omezeným počtem pozemků. Konkrétně v roce 2012 vyhlásili 5 nabídkových řízení, v roce 2013 pouhé jedno nabídkové řízení, v roce 2014 3 nabídková řízení, v roce 2015 4 nabídková řízení, v roce 2016 4 nabídková řízení, v roce 2017 4 nabídková řízení, v roce 2018 3 nabídková řízení. Je nadto pravidlem, že o pozemek požádá více zájemců, výsledek je tak vždy nejistý. Vzhledem ke skutečnosti, že ke dni [datum] nabudou účinnosti další ustanovení novely zákona o půdě se žalobci domáhají, aby soud nahradil projev vůle žalované k uzavření kupní smlouvy k níže uvedeným pozemkům za účelem částečného uspokojení nároků žalobců. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že nárok žalobou uplatněný zcela neuznává. Žalovaná trvá na ocenění restitučního nároku žalobce na základě znaleckého posudku [číslo] 2013 ze dne [datum] vyhotoveného [jméno] [příjmení]. Dále uvedla, že žalobci se pravidelně účastní veřejných nabídkových řízení a jejich nárok je téměř vypořádán, proto nesouhlasí s tím, že by se k nim chovala liknavě, svévolně či diskriminačně. Žaloba o nahrazení projevu vůle je výjimečným postupem, kdy zde musí být splněny dvě podmínky, a to jednak dlouhodobá aktivní, leč marná snaha oprávněné osoby získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách a kvalifikovaný nezákonný postup žalované vůči oprávněné osobě při tomto jednání. Dle žalované nelze splnění obou podmínek dovodit. Žalovaná dále upozornila a odkázala na celou řadu rozhodnutí ÚS, NS i KS (např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 28 Cdo 3453/2007), dle kterých se oprávněné osoby mohou domáhat převedení konkrétního pozemku jen výjimečně a pouze za předpokladu, že nárok na převod není dlouhodobě uspokojován a současně jen v případech, kdy proti oprávněným osobám postupoval žalovaný liknavě, svévolně či s jinými nesrovnatelným způsobem. Otázka liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu pak musí být zkoumána individuálně a podle okolností konkrétního případu. Není možné liknavé, svévolné a diskriminující jednání dovozovat pouze obecným odkazem na rozhodování soudů v jiných sporech. Žalobci však v žalobě ani žádné konkrétní skutečnosti, které by prokazovaly liknavé, svévolné nebo diskriminační jednání vůči žalobcům, neuvádí a tudíž neprokázali ani nedoložili žádnými důkazními prostředky, že by se vůči nim žalovaná chovala liknavě, svévolně nebo diskriminačně. [příjmení] Pl. ÚS 35/18 byla zrušena druhá restituční tečka a oprávněné osoby se dále mohou účastnit veřejných nabídek, dle názoru žalované tak není důvodný argument pro setrvání na žalobním návrhu. Dále se žalovaná vyjádřila k délce trvání řízení o restitučním nároku. Uvedla, že žalobci argumentují, že žaloba je důvodná už jen proto, že jejich restituční nároky nejsou uspokojeny 25 let. V tomto směru je však třeba rozlišovat dvojkolejnost restitučního řízení, spočívající ve 2 fázích – v první fázi jde o veřejnoprávní vztah, v němž je rozhodováno v rámci správního řízení o samotné existenci a výši restitučního nároku, ve druhé fázi jde o vztah soukromoprávní, a až v případě liknavosti žalovaného jako dlužníka osoby oprávněné v rámci této fáze je obranou právě žaloba na nahrazení projevu vůle; obdobně až v této fázi je nutné posuzovat aktivitu (součinnost) žalobců, směřující k uspokojení jeho nároku. Z tohoto pak vyplývá, že údajnou liknavost žalovaného je možné zkoumat pouze v období po vydání, resp. právní moci rozhodnutí o restitučních nárocích. Pokud tedy žalobci namítají, že jejich žaloba je oprávněná z důvodu, že již 25 nebyly uspokojeny jejich restituční nároky, pak počátek lhůty, od které je nutné zkoumat údajně nekorektní postup žalovaného, určuje zásadně až právní moc rozhodnutí ve správním řízení. 3. Za účelem objasnění řádného skutkového stavu soud provedl následující důkazy s níže popsanými zjištěními. 4. Účastnici učinili v průběhu řízení nesporným, že: -) žalobci jsou osobami oprávněnými ve smyslu § 4 zákona o půdě; -) žalobci mají na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011 nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky v restituci nevedené; toto rozhodnutí je v právní moci od [datum]; -) pozemky navrhované žalobci k vydání jsou k vydání způsobilé; -) ocenění pozemků navrhovaných žalobci k vydání činí [částka]; -) v mezidobí nedošlo k vydání náhradních pozemků žalobcům; -) žalobci nevedou o vydání náhradních pozemků jiný soudní spor. 5. Dokazování k ocenění nemovitosti PK parc. [číslo] role o výměře 10 871 m² v k.ú. [část obce] (pozemek): 6. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011 má soud za zjištěné, že bylo rozhodnuto, že žalobci jsou oprávněnými osobami dle § 4 odst. 2 písm. c) a odst. 4 zákona o půdě, a to [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] každý k id. [číslo], [celé jméno žalobce] k id. [číslo], [celé jméno žalobkyně] k id. [číslo], [jméno] [příjmení] k id. [číslo] a [jméno] [příjmení] k id. [číslo] s tím, že nejsou vlastníky nemovitosti dle PK parc. [číslo] role o výměře 10 871 m² nyní dle KN vedených u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] pro obec hl. m. [obec], k.ú. [část obce] (pozemek). V odůvodnění tohoto rozhodnutí se mimo jiné podává, že pozemek byl vykoupen od oprávněných osob čs. státem zastoupeným investorsko-inženýrskou organizací [anonymizováno] hl.m. [obec], [anonymizováno] inženýrských staveb kupní smlouvou ze dne 28. 2. 1983, č.j. 03/33/83/305/Dr.ŠT za účelem stavby komunikace MHO [část obce]. 7. Z katastrální mapy [anonymizováno] rozvoje pro hl.m. [část Prahy] oblast [část obce], která je datována k prosinci 1965 má soud za zjištěné, že na poze